Můj ještě ne týnejdžr

Jednou z něj bude velkej muž,
poporoste, rozdá tisíce usměvů.
Jednou z něj bude dobrej chlap,
přijme pár ran, chopí se svého údělu.

Jednou, až bude velkej muž,
zezhora se na mě podívá,
dva metry, možná pár čísel k tomu,
uvidím šibalský oči, andělskou tvář lumpa,
jak se na svět usmívá.

Jednou, až bude velkej muž,
vzpomenu si, radost hrstmi rozdával,
do náruče se celý přitulil,
jak rád jsem se na něj dívával.

Jednou bude možná větší, než velkej brácha,
a my s mámou porostem do země,
jednou a už se na to těším,
bude to on, kdo do náruče vezme mě.