přidáno 26.04.2012
hodnoceno 3
čteno 797(11)
posláno 0
Si nechtíc připomenout, jaké to je,
když srdce proměníš zpět v něco mechanického,
co rozhání krev po těle
jak pumpička pečujíc o zanedbané kolo.
S tím rozdílem, že krví nevyplníš duši, jak to pumpa umí,
nebude pak zase dobře jezdit.
V hrudi bolest tisíckrát ohraná, opakující se, jak uhel v diamant obroušená.
Prý srdce nesmí být moc velké,
- by nepojmulo příliš,
- by pak někoho neohrozilo,
- by se v něm neutopil pouštní národ jak v tekutém písku.
A když je tak velké, je dobré to tajit.
V hrudi díra
…. a něco mechanického.
přidáno 27.04.2012 - 16:09
Hmm zajímavé a pravdivé přirovnání...líbí
přidáno 26.04.2012 - 22:15
A když je tak velké, je dobré to tajit.
Jo...líbí :)
přidáno 26.04.2012 - 17:16
Je pěkná - jen bxch ji tlrchcil alespo ctvericemi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NĚCO MECHANICKÉHO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MÁKY
Předchozí dílo autora : NA CESTÁCH

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming