![]() ![]() ![]() ![]() |
Třikrát tři metry to je teď tvůj svět,
nemáš moc důvodů se smát.
Kol kolem sedí samý kmet.
Můžeme za to my? Snad.
V mých vzpomínkách
a vím i v tvých je to však jinak.
Zapomenout byl by hřích.
Pojď budem spolu vzpomínat!
Vzpomínky nikdo neukradne.
Voní tu seno, svítí sluníčko.
Jak umíš vařit milá babičko.
Babičko v modré zástěře.
Spíš v nadýchaných duchnách,
divím se, že tě neudusí,
všechno čisťoučké být musí,
jak voníš milá babičko.
Babičko v modré zástěře.
Hned za zdí slyšíš?
Co to cinká? Slyším to dodnes.
Já malinká v ohromné peřině.
Teta za zdí dojí kravku.
Okolní svět ještě dříme.
Vzpomínej, prosím!
Ležíme v trávě,
obláčky na nebi mění se hravě.
Lepší než pohádka v televizi,
je tu domeček, kůzle, zvoneček,
co si jen představíš, co si vysníš.
Vzpomínej, prosím!
Bylo tu slunce, louky, seno.
Bylo tu našich předků věno.
A žilo se tu pomaličku.
Žilo se pomalu,
teď ten čas letí!
Zbrzdím ho přísahám i pro své děti.
Žij, prosím!
Modly se za nás, babičko!
nemáš moc důvodů se smát.
Kol kolem sedí samý kmet.
Můžeme za to my? Snad.
V mých vzpomínkách
a vím i v tvých je to však jinak.
Zapomenout byl by hřích.
Pojď budem spolu vzpomínat!
Vzpomínky nikdo neukradne.
Voní tu seno, svítí sluníčko.
Jak umíš vařit milá babičko.
Babičko v modré zástěře.
Spíš v nadýchaných duchnách,
divím se, že tě neudusí,
všechno čisťoučké být musí,
jak voníš milá babičko.
Babičko v modré zástěře.
Hned za zdí slyšíš?
Co to cinká? Slyším to dodnes.
Já malinká v ohromné peřině.
Teta za zdí dojí kravku.
Okolní svět ještě dříme.
Vzpomínej, prosím!
Ležíme v trávě,
obláčky na nebi mění se hravě.
Lepší než pohádka v televizi,
je tu domeček, kůzle, zvoneček,
co si jen představíš, co si vysníš.
Vzpomínej, prosím!
Bylo tu slunce, louky, seno.
Bylo tu našich předků věno.
A žilo se tu pomaličku.
Žilo se pomalu,
teď ten čas letí!
Zbrzdím ho přísahám i pro své děti.
Žij, prosím!
Modly se za nás, babičko!

Zamila
To je ale krásný ... Fňuk. Hlavně ten závěr. Ach, ty zatracený vzpomínky na bezvadný dětství vedle týhle přítomnosti ... :-P

Krásná, smutná... taky často vzpomínám na babičku. Až umřu, už nezůstane nikdo, kdo by si na vzpomněl. Pak teprve bude její smrt definitivní. Protože umřou vzpomínky...

Tak mi to připomnělo mou jedinou babičko, co jsem měla, respektive zažila. Dobře, že se píše i o takových tématech ač jsou někdy smutná.

Mě taky vehnala slzy do očí..lidi jsou nešťastní z této doby, ale mé mládí bylo jako tvé...pole, louka, nebe, pes, slepice, králíci a les...prostě nádhera, klid a mír....mír v duši..nebylo kam spěchat, nebylo proč být smutný :))))

Smutná ale krásná, až mi vehnala slzy do očí, co že ted píšeš smutné básně, Yani? :(
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Babičko... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ona o sobě
Předchozí dílo autora : Promiň
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Werushe řekla o Megs :Moje drahá Megs, píše ráda, píše hezky...a byla mi oporou...snad stále je:) Diky