přidáno 13.03.2012
hodnoceno 5
čteno 1554(12)
posláno 0
Ztrácíš vědomí,
když průsvitná ručka
šimrá tvé tělo
zastavujíc světlo i čas.

Jako kdyby se poupě chvělo
v touze rozvinout svou krásu
zve tě k sobě blíž,
netřeba hlas.

Snad trochu mdlíš
ze vstřícných retů
jenž se ti na hrdle svíjí,
zanechávajíc mráz.

Ohnivě se do ní vpíjíš,
svíjen opojností jejích krás.
Ve zvucích vzdechů protepeš nocí,
dokud vaši nahotu nezalije ranní jas.

Pak.. au revoir, cizinko.
přidáno 15.03.2012 - 12:56
taron: DDD: Děkuji! :-)
přidáno 15.03.2012 - 09:51
Teď marně hledám slova... moc se mi líbí :-)
přidáno 13.03.2012 - 22:42
jo, je fakt dobrá .
přidáno 13.03.2012 - 22:40
D_P: Mockrát děkuji. Taky se mi tvá tvorba líbí! :-)
přidáno 13.03.2012 - 22:30
No je v tom hodne sily :) libi a diky ze pises...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cizinka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Probuď se(x)
Předchozí dílo autora : ...

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :
Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming