Pravda nebo lež???

Zčernalo srdce němé vdovy
v tichosti se modlí v kapli,
zčernalo srdce němé vdovy,
a dveře od oltáře zklaply.

Její líce se otravně třou
o slzy,které nevděčně řvou.
Krutost krutosti ji k čemu pohání,
v nářku spoutaně se dusí
usedne naproti kříži,
tu uslyší klepaní.

Proradné ticho ji napovídá,
zůstala si sama bez manžela.
I kdyby to jen se stalo,
a v davu lidí ji cos nehnalo.

Dvéře se otevřou
pak zase zavřou,
bolestné mžiky se
stavájí pravdou.

,,Co sis ty myslela,že
nechám tě tady?
V klidu od toho zmíráš
se vzlyky?

Tvůj muž byl padouch
zabit měl být
a ne jako duch přežívat,
téměř žít!''

,,Já se tě lháři o nic neprosila,
já jsem svého muže vidět žíti chtěla,
jestli zlobu učinil ti kvůli,tys
mi srdce přerval v půli!!!

Ukončila proslov němá vdova,
němá neč proč by mluvit měla,
k muži slova se vždy
jen lehce odrazila
A CO KDYBY NĚCO PROZRADILA!!??


Muž v kápi černé jak havraní tělo,
usmál se lehce
pak svraštil čelo.

,,On nebyl svatý,jak se dělal,
za zrádci z našeho kraje,
váhavě spěchal.

A tebe,
tebe by nechal pojít hlady,
chtěl utéct a tvé děti
s tebou nechat tady!

A nejen to co dělal,
zabil tolik našich kamarádů
lstí,jen pomluvami,
říkal lži o všech,
že prý tady............''

,,Tak už ksakru mlč!!''
Proradný hlupáku,nenávidím tě!

Ani za nehet máku pravdy není,
to tys byl jeho poslední znění
a tak i skončíš jako on!


Ztichlo pak všade,
dotloukl zvon!

A kdo byl vlastně on???