 28.02.2012 13 1207(18) 0 |
Šmouhy tající krajiny
míhají se za oknem vlaku.
Nekonečná šedavá obloha
rozléhá se nad světem.
Trsy uschlé luční trávy
unaveně leží v lukách.
Dost podobné zastávky
střídají se po pěti minutách.
Žádní lidé na ulicích,
všichni spí v práci.
Barevné střechy domů,
rozlehlá sídliště paneláků,
novodobá džungle civilizace
míhají se za oknem vlaku.
Nekonečná šedavá obloha
rozléhá se nad světem.
Trsy uschlé luční trávy
unaveně leží v lukách.
Dost podobné zastávky
střídají se po pěti minutách.
Žádní lidé na ulicích,
všichni spí v práci.
Barevné střechy domů,
rozlehlá sídliště paneláků,
novodobá džungle civilizace
23.03.2012 - 00:32Vidím ten obraz i náladu; sdělné. Dosti bych taky navrhovala zkrátit na dost (mám archaismy ráda, ale tady mi to připadá jakoby z jiného žánru). Líbí se mi.
28.02.2012 - 19:05taron: z části máš pravdu :) ale hlavně jsem váhala, jestli to má cenu sem dávat. Je to u mě něco nového a přemýšlela jsem, jestli to vůbec dává nějaký smysl... :) Jsem ráda, že se líbí ;)
28.02.2012 - 18:59Vir: Díky :) Zařadila jsem to do experimentů, protože něco takového jsem napsala poprvé a také jsem váhala, jestli to sem vůbec dávat :)
28.02.2012 - 18:56jiBIGřiBUD: Yana: Homér: Děkuji moc :) takové reakce jsem ani nečekala :) ... abych se přiznala, tak jsem čekala spíš velkou kritiku :) Díky :)
28.02.2012 - 18:54DDD: jé, to jsem ráda, že dává smysl :) ... psala jsem to, když jsem jela vlakem a měla jsem potřebu něco ze sebe vymámit. Tak jsem psala, co mě napadlo a co jsem zrovna viděla :)
28.02.2012 - 10:34Možná jsi si nebyla jistá, jaké pocity to v nás vyvolá..proto experiment...no já při četbě tvé básně jela vlakem :))))prostě to ve mě nabudilo ubíhající krajinu a mirné cukání hlavou a tělem a ani jízdenku jsem platit nemusela, hi,hi...pěkná :)
28.02.2012 - 08:59To mi nepřipadá jako experiment. Ale jako pěkná báseň. Možná bych váhal jen nad slovem -dosti-. Možná by tam nemuselo být, nevím. Dobrá věc se podařila. :-)
28.02.2012 - 08:28No - jestli ty nevíš, co si máš o tom myslet, tak já jo... Moc se mi to líbí. Úplně si to představuju - ten osamělej zoufalec v pošmourným ránu v couravým vlaku. Tos uhodila na moji citlivou strunku :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výhled z okna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jarní haiku o šiškách
Předchozí dílo autora : Pohřeb
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
