KUP

HLAVNÍ POSTAVY:
Kůň
Mrtvý poník
pan Kokrhel
pan Pernica (policista)

(Děj se odehrává za nějaké války)



Kůň ustoupil právě, když usmrceného poníka (koňova úžasného přítele), konečně uschoval pan Kokrhel uvnitř pevné krabice.
"Uuuhhhmmm... pane Kokrheli...." úpěl plachý koník, "ukrutná pohroma kroutí uši poníkovy. Kdy uskutečníme pohřeb?"
"Koni, ustup plamennému, konečnému projevu, který unyle pronesu."
(Každý už přemítá, kolik utrpení poník k ukončení poslední kapitoly prožíval...)
Krutě ustaraný pan Kokrhel urputně přemýšlel. Krátce uslzel, pokynul k uklizené, pozlacené kryptě.
"Umřel" pravil.
"KRISTOVY ÚTROBY!" přeživší, kteří ukládali poníka, křičeli!-
Káravý uštěpačný pohled krutě ustaraného pana Kokrhele uvážlivě pronásledoval každého užaslého přístojícího. Kůň úpěnlivě pištěl.
"Kanón!" Ůůů... PRÁSK! Koule usmrtila přátele umřelého kopytníka (poníka.)
Kdyby uskočili, přežili.
Kdepak. Uskočil pouze Kokrhel. Umírající padli.
Kokrhel užasle polkl.
Kajícně upil, pak klečel u pískovcového kamene, ubrekl.
"Poprava kamarádů... Uhhh.." přes krvavé údolí přilétli krkavci.
Uzřel pistoli..
Krvavou, útlou pažbu Kokrhel umístil před krk. Ustřelil palici.
Konečně umřel pan K.
Úmrtní parte kroužilo útrpně, padajíc k umrlcům.
Pozdě kárat, uvažovat.
Pan Kokrhel umřel pozvolna, krásně usmířený.
Později, když úmrtní papíry klesly, úslužný policista, který už přišel k útrapné, příšerné katastrofě, pan Kandelábr Upír Pernica konstatoval úbytek pohybu.
Kapitán Upír Pernica, uzavřel případ. Konec