přidáno 18.02.2012
hodnoceno 4
čteno 1102(11)
posláno 0
Tvář skrytá v dlaních..
vzpomínky, vidiny, sny.
Vše vsunuto v pouhých přáních
sečtené jsou tyto dny.
Jeho kroky, šum pohybu těla,
jeho ústa jen mlčí.
Tolik bych přiblížit se k němu chtěla,
ale jen stojím jak v křeči.
Má sbaleno, rozpačitě postává,
čeká na výkřik do tmy.
Nereaguji, vysoký tep nastává
jsem jak mezi vysokými zdmi.
Odchází, dveře klapnou
stále stojím a mlčím.
Bojím se malinko se pohnout,
jediný pohled z okna a já brečím.
přidáno 18.02.2012 - 20:36
názorný, dobrý ... :)
přidáno 18.02.2012 - 12:20
Občas tam něo zaškobrtne.., ale je to silné kafe, to radši nezažít...br....br !
přidáno 18.02.2012 - 09:54
D_P: :-)
přidáno 18.02.2012 - 09:34
D_P
No ne vse sedi - ale kdoviproc to tomuhle dilku nevadi - jsem spokojen

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odcházení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : sen
Předchozí dílo autora : A zas ta Láska..

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming