2 hodiny ráno

2 hodiny ráno..
temný pokoj, 4 stěny,
4 : 2 = 2
tak kde je ten druhý,jež tu má být, není?

Už slyším kroky, snad mi jen únavou hrabe v hlavě,
dělit stěny časem, i to se smí?
Oh..jsem sama sobě na popravě,
v čase jež slyší moje sny...

2 hodiny ráno,
nejspíš kradu čas snům,
tak tedy proto, já že co po mě chce..
Najednou padám v hloubi, prásk, bum?
Zase sráží mě k zemi Emoce...

teď už 2:10..
brala bych reset,
začít den znova, od nuly,
tedy noc, Nirvany best death,
osvícení protnulý..

Tak tedy znovu, 1...2...3...4...teď!
Oh..jak je k smíchu dávat času příkazy!
Den začal, nocí hleď!
Hlavně žádný podrazy!