1. Kapitola

-Dal bych si panáka.-
Napadlo detektiva, když seděl ve své zapadlé kanceláři.
-Whiskey by bodla!-
Řekl si hned po tom a napil se svojí limonády. Od tý doby, co ho zaměstnala ta mladá mangerka byl s chlastem ámen. Dost na to, že mu trpěla kouření jeho oblíbených kubánských doutníčků.

"Steve!"
Ozval se vysoký hlásek jeho zaměstnavatelky.
"Jó, šéfová?"
"Mohl bys sem na minutku?"
Steve se zvedl ze svého prastarého křesla tak rychle, až zapraskalo. Steve taky zapraskal.
No vždyť byl taky prastarý.
Něco, co začíná jako špatný porno, se málo kdy zvrhne do něčeho dobrýho, ale nemusí to taky skončit jako porno!

Steve přišel do kanceláře, sundal si klobouk (další z příkazů) a posadil se.

Miss Carpenterová seděla za stolkem a pokládala telefon.
"Dnes si vyrazíme do společnosti."
Řekla a čekala, jak se Steve zaraduje.
"No to potěš nohu..."

Steve by zajisté řekl něco mnohem vulgárnějšího, ale přece jenom, šéfová je šéfová.

Abych vám přiblížil kde Steve pracoval do teď a kde pracuje teď musím nachvilku odbočit. Nebojte se, laciné porno nepřijde.
Tento detektiv ve výslužbě byl dlouhé roky zaměstnancem státu, ale jak už to bývá, i ti nejlepší prostě jednou odejít musí a tak musel odejít i Steve. Jenže práce ho bavila a tak pokračoval jako soukromé očko. Vyřešil pár případů a pak si ho všimla Miss Carpenterová. Se svojí školou přesvědčila našeho detektiva, aby pro ní pracoval, že ona bude shánět klienty a Steve bude vyšetřovat. Pod jejím vedením už pár případů vyřešil, ale pro jeho smůlu to většinou bylo ve vyšší společnosti, kterou Steve ze srdce nenáviděl. Dost tak taky vypadal.
A ještě abych vám řekl, jak vlastně vypadá Steve. Inu, představte si vcelku vysokého chlapíka okolo šedesátky s opálenou tváří. Obrovksý nos mu strmí mezi párem šedých očí a nad nima jsou hnedle tři hnízda. Obočí a vlasy. Černé, lehce prolezlé šedinami. Stevova tvář, lehce zjizvená, porůstá strništěm a bradu má jako světák z amerických filmů. Čeho si u Steva všimnete jako první věci je pravděpodovně světlý klobouk, pomačkaný a špinavý a jeho kabát stejné barvy a stejného stavu.
No a nakonec Miss Carpenterová. Malinká, modroká bruneta s pěknou postavou
-vážně to není porno!-
vždycky pečlivě upravená a dobře oblečená.

"Chci, abys dobře vypadal, Lady Brackinstormová je velice náročná dáma. Tady máš pár dolarů a kup si nějakou voňavku a ne abys to prochlastal!"
"Jasan, šéfová, a kdy pojedem?"
"Taxík nás vyzvedne v sedm večer."
"To né šéfová, já vás vemu!"
"Steve... Vzpomeň si jak jsme zůstali viset uprostřed New Yorku a-"
"Jó... Tak dobře, šéfová. Naschle!"
Řekl Steve a než Miss Carpenterová stačila doříct tu jistě veselou historku, zmizel ve dveřích.

-Navoněný, upravený a dobře oblečený Steve není Steve.-
Napadlo Miss Carpenterovou, když viděla detektiva přicházet v saku a s ulízlými vlasy.
"Brej večír, šéfová!"
"Dobrý večer, Steve."
Steve se nervózně postavil vedle svojí zaměstnavatelky, ruce v kapsách a doutník v puse.
"Á co že tam vlastně jedeme vyšetřovat?"
"Netuším, Lady byla tak rozrušená, že mi to nedokázala říct..."
"Vám povim, tyhlety slečinky, nic ve zlym, prostě nic nevydržej. To za mejch mladejch let byly ženský-"
"Taxík jede!" Oddychla si Miss Carpenterová a opravdu, zpoza rohu se vykrdocal žlutý vůz a zatroubil na pozdrav.
Steve nechal slečnu nastoupit a sám si sednul dopředu.