přidáno 07.02.2012
hodnoceno 6
čteno 1087(6)
posláno 0
Tolik nádherných koutů.
Vysmívají se Tvým poutům.

Ušil jsi si na sebe bič.
Tak prasátko kvič jen kvič.

Nevážil sis klenotů svých.
Z dálky blíží se temný smích.

Propadl si kamaráde peklu
a je čas platit.

Blíží se výběrčí.
bohatí kati.

Budeš plakat, budeš řvát.
Tak to má šefík velice rád.

Zpytuješ svědomí? - Pozdě můj milý.
Dávno jsi měl, když jsi měl síly.

Temnota byla vždy součástí Tvou.
Teď pozdrav svou zkázu rohatou.

Víš kdo jí je? Poznáváš tu Tvář?
Nic ti neříká barva kůže a vlasů zář?

Oči se Ti vyvalují zděšením.
obličej jest zjevem každodenním.

Je můj.
Je můj.

Já jsem svého štěstí strůjcem,

Já vůl.
Já vůl.

Své zkázy já jsem tvůrcem.
přidáno 07.02.2012 - 17:10
alexis: Díky, uvidím jestli budu mít ještě podobnou inspiraci.
přidáno 07.02.2012 - 17:05
je to skvělé, líbí se mi takové básně ze života :)
přidáno 07.02.2012 - 12:06
taron: Díky. Potěšilo. O:-)
přidáno 07.02.2012 - 11:06
Myslím, že je fakt dobrá :))
přidáno 07.02.2012 - 00:14
Devils_PIMP: Díky. O:-)
přidáno 07.02.2012 - 00:06
Tvoje nejlepší vazne - skvěle !!!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyrovnání účtů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : M(l)aska
Předchozí dílo autora : Zamyšlení č. 3

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming