Ve snu sám nevíš, co si o snu myslet...
29.01.2012 9 1490(15) 0 |
Včera v noci měl jsem sen,
v něm šel jsem napříč životem.
Ze začátku jsem se ptal:
čím budu, když půjdu dál.
Šel jsem dál tou černou tmou,
brodil se, bloudil, cestu ztratil.
Klopýtat nechal soudnost svou,
pod touhou svou mysl vrátil.
Procházím špínou, ulicemi šedi,
tvářemi nicoty, pohledy známé.
Myšlenky víří, oči vše vědí,
zrádné, ztuchlé, prohnilé jsou samé.
Jedna se slizce plazí, úlisně, zvrhle zírá.
Prasknutou kůží leze, do tkání druhou vtírá.
Do svalů ochablých, do kostí prožraných,
Do střev prorvaných, bolestí zkroucených.
Do cárů mozku, co mi ještě zbyly.
Vetře se všude, plazí se a svíjí,
Žlučí se opíjí, krví se smáčí.
Kudy se neprocpe, tam se jen tlačí.
Slova z úst mi vyhřezla, hniloba a zápach.
Táhlá červy prolezlá, rozpadlá až na prach.
Bez hlavy a bez útrob, krev se proudy valí,
S nimi však i bohužel všechny moje dary.
Odporně jak puch se mísí, skvosty s břečkou smrdutou,
Rozsápaný, v cárech kůže, mrtvý s hlavou nadutou.
Dokážu se probudit?
v něm šel jsem napříč životem.
Ze začátku jsem se ptal:
čím budu, když půjdu dál.
Šel jsem dál tou černou tmou,
brodil se, bloudil, cestu ztratil.
Klopýtat nechal soudnost svou,
pod touhou svou mysl vrátil.
Procházím špínou, ulicemi šedi,
tvářemi nicoty, pohledy známé.
Myšlenky víří, oči vše vědí,
zrádné, ztuchlé, prohnilé jsou samé.
Jedna se slizce plazí, úlisně, zvrhle zírá.
Prasknutou kůží leze, do tkání druhou vtírá.
Do svalů ochablých, do kostí prožraných,
Do střev prorvaných, bolestí zkroucených.
Do cárů mozku, co mi ještě zbyly.
Vetře se všude, plazí se a svíjí,
Žlučí se opíjí, krví se smáčí.
Kudy se neprocpe, tam se jen tlačí.
Slova z úst mi vyhřezla, hniloba a zápach.
Táhlá červy prolezlá, rozpadlá až na prach.
Bez hlavy a bez útrob, krev se proudy valí,
S nimi však i bohužel všechny moje dary.
Odporně jak puch se mísí, skvosty s břečkou smrdutou,
Rozsápaný, v cárech kůže, mrtvý s hlavou nadutou.
Dokážu se probudit?
29.01.2012 - 22:41
Taron: dekuji za tvuj pohled- mas pravdu, je drsna, me se zkrazka dobre lici dekadentni a naturalisticke vyjevy ^^
29.01.2012 - 22:25
Dokážeš probudit? To mě na té básni zaujalo nejvíce...no a báseň je hodně , hodně drsná...,ale asi proto, aby druzí zapřemýšleli:))
29.01.2012 - 13:24
Sarllot Johan: myslis negativita komentare nebo basne? usmat se.. to bych si prala, zatim ale nemuzu
29.01.2012 - 11:35
jop tohle zní určitě lépae aj vipada... sice mi tu a tam zakob´pne rytmus o ten mnějaký hrbolek ale jinak velice dobře...
29.01.2012 - 09:15
Líbí se mi to, jen bych chtěla upozornit na:
Myšlenky vÝří
úlYsně :D
Jinak mi přijde velmi povedená
Myšlenky vÝří
úlYsně :D
Jinak mi přijde velmi povedená
29.01.2012 - 00:33
dekuji za kritiku- potrebuju se jeste ucit a zatim jsi jedinej, kdo mi v tom pomaha..
29.01.2012 - 00:22
Nekteré vety jsou zbytečně dlouhe - v jednoduchosti je sila a neztrácí se melodie - jinak se mi to líbí a hlavne to zakončení ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Strach
Předchozí dílo autora : Za zrcadlem