To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.
přidáno 17.01.2012
hodnoceno 10
čteno 1565(19)
posláno 0
Přehlušen zpěvem kolejnic
sní v rytmu řvoucích stínů,
jež odhalují volný pád hvězd zesnulých.
Nasycen okamžikem, přestává krást štěstiny jiných.
Tančil by, kolaps - nazval bys.
Z hrdla řine se pláč,
paže obímají chladnou konstrukci řítící se smrti a sám ochranný krunýř protíná vak života.

Teď už jen ticho.




Kde vězíš příteli? Čekám a ty spíš v samotě, snad už naplněn klidem.
přidáno 04.06.2023 - 23:39
Dobrá.
přidáno 15.01.2014 - 18:17
Velmi zajímavé
přidáno 18.01.2012 - 11:17
Tleskám.
přidáno 17.01.2012 - 21:41
Wow. Vše co povím. Wow.
přidáno 17.01.2012 - 12:30
Jo,jo, smutná.... :)), krásná...
přidáno 17.01.2012 - 11:33
Mrazivá, a ten závěr korunuje dílo
přidáno 17.01.2012 - 09:36
Ne - kolik jsem mel rohlíku ke snídani - jasne, že známka
přidáno 17.01.2012 - 07:42
to je dobré... ...štěstiny je tuze zajímavé slovo... ...nejspíš se mi líbí :-)
přidáno 17.01.2012 - 07:40
Devils_PIMP: Vysvětli :)) (Je to známka?)
přidáno 17.01.2012 - 07:22
1*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepřicházíš. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vydlabat lžící melodii úsměvu.
Předchozí dílo autora : Jaký jsem?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming