 11.01.2012 8 1604(23) 0 |
Mám se tě ptát,
kolik svítání
tě můžu objímat,
kolikrát probouzet líbáním-
bez nahoty.
Ptám se tě snad,
kolik svých přání
na mě chceš vykoukat,
kdy skončí s milováním
slepé noty.
Mám strach
a venku nesněží.
Dýchej mi na kůži,
ať cítím bezpečí-
chloupky se naježí.
kolik svítání
tě můžu objímat,
kolikrát probouzet líbáním-
bez nahoty.
Ptám se tě snad,
kolik svých přání
na mě chceš vykoukat,
kdy skončí s milováním
slepé noty.
Mám strach
a venku nesněží.
Dýchej mi na kůži,
ať cítím bezpečí-
chloupky se naježí.
25.09.2012 - 17:20no jo, upřímný člověk (dott) + talent -> upřímná báseň -> požitek čtenářův. to stačí.
26.08.2012 - 22:56Taky mám trochu problém s těmi chloupky, ale to je spíš můj problém s vnímáním bezpečí. :)
11.01.2012 - 21:42ona je to vlastně písnička. Určitě se tu časem objeví, pokud ji dodělám, nahraju a odhodlám se ji postnout. Jako dalších x.
11.01.2012 - 21:30Moc se mi líbí, krásná, hřejivá, není to nic spíchnutého horkou jehlou na koleně.. Taky jsem se ovšem zastavil u třetí sloky - mně tam osobně nesedí jen ten poslední verš - "chloupky se naježí"...
11.01.2012 - 20:48D_P
Hmmm docela by mě zajímala od tebe nějaká mrazivá.. ale když dty umíš ty citové tak krásně....
11.01.2012 - 20:35Je jemňoučká, ale ta třetí sloka mi připadá trochu jako z jiné básně, možná by bylo lepší pokračovat podobně, jako v těch prvních dvou slokách, tam ses ptala, v té poslední jako bys rozkazovala, ale je to jenom můj dojem, druzí třeba budou mít jiný názor....:)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nesněží : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V mýdlový bublině.
Předchozí dílo autora : šeptá, tleská, šlápotám v blátě
