přidáno 11.01.2012
hodnoceno 8
čteno 1285(26)
posláno 0
Lhostejnost,
kterou sama sobě namlouvám.

Vyhýbavé pohledy a strach.

Strach z toho,
co uvidím v tvých očích,
že možná spatřím sama sebe,
že dohlédnu až za hranice našich myšlenek.

Že možná ochutnám, co jsem si sama zakázala,
zase se vymknu kontrole
a tajně v duchu propojím
naše vědomí.
přidáno 27.05.2013 - 18:32
Oči jsou brána do duše...
přidáno 22.03.2012 - 00:42
Nikytu: Ano, přesně tak! Dokáže mnohem víc, než by se mohlo zdát... Děkuju:-)
přidáno 20.03.2012 - 23:29
Moc pěkný! Tuhle tužbu znám. I ten pouhý pohled mnohé dokáže!
přidáno 14.01.2012 - 16:03
Hm dobře , dobře
přidáno 12.01.2012 - 16:33
Děkuju vám!
přidáno 12.01.2012 - 08:24
Noooo, má to něco do sebe
přidáno 11.01.2012 - 22:26
good, libi ...
přidáno 11.01.2012 - 18:31
ochutnám, co jsem si sama zakázala? Hm...tajně v duchu propojím naše vědomí? ....to je krásné, u mě dobrý:))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvé oči nelžou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rozloučení
Předchozí dílo autora : Pocit

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming