Je to vlastně taková balada... Bůh se snaží spasit své ovečky, dříve než zcela propadnou zlu...
22.12.2007 3 1224(15) 0 |
Den Třináctý...
1.
Paprsky sluneční padají na zemský ráj,
věčnou krásou a štěstím tkvící se kraj…
A stáda oveček božích se vesele pase
neslyšíce starosti v božím hlase…
2.
Třpytivá rosa pokrývá zelené širé lány
netušíce, že dnes naposledy, zlo má plány…
Andělé unavení na nebi potají pláčí
a jejich naděje pryč od nich kráčí…
3.
Třináct bylo poslů z horoucího pekla,
jediná nevinná duše před nimi neutekla…
Byli mistry ve svém černém řemeslu,
své nové a netušící učence naučili zlu…
4.
Andělé je před nimi varovali, leč marně,
nedali si říci a začali se chovat nemravně…
A temní učitelé kráčeli po povrchu zemském
a obzory ovečkám rozšiřovali v oboru darebáckém…
5.
Korupce, vraždění, lhaní a kradení,
šíří se světem jako smrtelný mor…
Marné je boha a andělů počínání,
choroba má neoblomnost hor…
6.
Slunce se vyhouplo vysoko nad obzor ,
marně se snažíc nad stády držeti dozor…
Jen vítr si vane bezstarostně dál,
jako by byl všemocný a neohrozitelný král
7.
K večeru mraky se na obloze stahují
a pevnost pro vystrašené slunce budují…
A slzy andělů v plném proudu padají,
vše je již ztraceno, už se tím netají…
8.
Ovečky zmáchané k nebi tázavě hledí
a zcela zmateně se jedna druhé ptají,
pročpak dnes prší, je snad někomu smutno?
Takhle jim kazit radost, cožpak je nutno…
9.
Poslední krůpěje s oblohou tmavnoucí
a večerním sluncem zářícím se vytrácí…
S východem měsíce a hvězd klid nastane
až do půlnoci, kdy Ďábel z Pekla povstane…
10.
Skončil den dvanáctý a Bůh zem nespasil,
tak přišel k němu Ďábel a o trůn ho poprosil…
Však Bůh se nevzdává, anděly k sobě zavolá,
jenže ti padli, když démoni jim vzali křídla bílá…
11.
Tak zůstal Bůh sám proti zlu čirému
a marně se bránil proti Ďáblu ničemnému
až padnul mrtev a s ním i poslední naděje…
Ovečky se na Zemi zděsili toho, co se děje…
12.
Plamenem vzplála celá krajina zemská
a provinilé ovečky vyděsila, Ďábel si tleská…
I lítost nad hříchy se projevila před smrtí,
však příliš pozdě, démoni i popel rozdrtí…
13.
Všechny ovečky zemřeli, příběh to smutný,
jejich krev celičkou zem smáčí…
tak skončil ten den třináctý
a všechny duše teď Ďáblu patří…
1.
Paprsky sluneční padají na zemský ráj,
věčnou krásou a štěstím tkvící se kraj…
A stáda oveček božích se vesele pase
neslyšíce starosti v božím hlase…
2.
Třpytivá rosa pokrývá zelené širé lány
netušíce, že dnes naposledy, zlo má plány…
Andělé unavení na nebi potají pláčí
a jejich naděje pryč od nich kráčí…
3.
Třináct bylo poslů z horoucího pekla,
jediná nevinná duše před nimi neutekla…
Byli mistry ve svém černém řemeslu,
své nové a netušící učence naučili zlu…
4.
Andělé je před nimi varovali, leč marně,
nedali si říci a začali se chovat nemravně…
A temní učitelé kráčeli po povrchu zemském
a obzory ovečkám rozšiřovali v oboru darebáckém…
5.
Korupce, vraždění, lhaní a kradení,
šíří se světem jako smrtelný mor…
Marné je boha a andělů počínání,
choroba má neoblomnost hor…
6.
Slunce se vyhouplo vysoko nad obzor ,
marně se snažíc nad stády držeti dozor…
Jen vítr si vane bezstarostně dál,
jako by byl všemocný a neohrozitelný král
7.
K večeru mraky se na obloze stahují
a pevnost pro vystrašené slunce budují…
A slzy andělů v plném proudu padají,
vše je již ztraceno, už se tím netají…
8.
Ovečky zmáchané k nebi tázavě hledí
a zcela zmateně se jedna druhé ptají,
pročpak dnes prší, je snad někomu smutno?
Takhle jim kazit radost, cožpak je nutno…
9.
Poslední krůpěje s oblohou tmavnoucí
a večerním sluncem zářícím se vytrácí…
S východem měsíce a hvězd klid nastane
až do půlnoci, kdy Ďábel z Pekla povstane…
10.
Skončil den dvanáctý a Bůh zem nespasil,
tak přišel k němu Ďábel a o trůn ho poprosil…
Však Bůh se nevzdává, anděly k sobě zavolá,
jenže ti padli, když démoni jim vzali křídla bílá…
11.
Tak zůstal Bůh sám proti zlu čirému
a marně se bránil proti Ďáblu ničemnému
až padnul mrtev a s ním i poslední naděje…
Ovečky se na Zemi zděsili toho, co se děje…
12.
Plamenem vzplála celá krajina zemská
a provinilé ovečky vyděsila, Ďábel si tleská…
I lítost nad hříchy se projevila před smrtí,
však příliš pozdě, démoni i popel rozdrtí…
13.
Všechny ovečky zemřeli, příběh to smutný,
jejich krev celičkou zem smáčí…
tak skončil ten den třináctý
a všechny duše teď Ďáblu patří…
Den Třináctý... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * The Revenge Of An Fallen Angel *
Předchozí dílo autora : Miluji a věřím...