přidáno 19.12.2011
hodnoceno 4
čteno 1112(8)
posláno 0
 


      žít, aby nebyl bůh v otisku sádry, kde nově příchozí
      vsune zdi do cihel;


      ulice po okraj bohy,
      co vše slyší jako modlitbu

      co poslouchají z dálky
      - roztahujcí se, všeobjímající
      sraženinu Nejvyššího, zkřivení

      čočky; ohýbá se, aby postavila vůči sobě
      :absolutní : spor sám se sebou bylo, aby


      Na jedné rovině stroj a nad ním
      člověk v též


 
přidáno 23.02.2012 - 13:32
Taky dobrá, tenhle styl psaní se mi líbí. Jen tak dál..
přidáno 20.12.2011 - 18:47
JO! Geniální začátek.... je tam vše a přitom nic...
přidáno 19.12.2011 - 22:31
mám z toho skoro strach ale nechápu ani ň
přidáno 19.12.2011 - 22:12
To je úplně něco jiného, než tu předvádí ostatní...kdopak jsi? Tady se dá podtrhnout úplně vše, ale vyvýšila bych snad toto : ulice po okraj bohy,.....potom : sraženinu Nejvyššího, zkřivení..čočky... :absolutní:....Na jedné rovině stroj a nad ním člověk v též, to v též , to je divné...hmm, zajímavé...u mě dobrý... :), výborný ..:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
klícčení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Čekání ve vzduchu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming