Tohle je pro jednu osobu, s kterou to je a bylo vždycky komplikované.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Všechno co děláš je příliš intenzivní
všechno co říkáš ve mně ukrytý zůstává
ta hra co hrajeme je plná paradoxů
smutných úsměvů
a zamlčených vět
a miluju tě tu nezaznělo ani jednou
jen otázka proč mě tak miluješ
ta byla ovšem vyřčená tvými rty
a mé na to odpověď nenašly
zase jednou půjdu spát smutná
a probudím se vyprahlá
vypiju pohár vody
možná uhasím žízeň
ale rozhodně ne to zhnusení
tvoje jméno figuruje v mém životě až příliš často
a začíná mi z toho všeho být nedobře
spálím fotky, smažu zprávy
a všechno to zůstane prázdné
dokud
to celé nezačne zas od začátku
všechno co říkáš ve mně ukrytý zůstává
ta hra co hrajeme je plná paradoxů
smutných úsměvů
a zamlčených vět
a miluju tě tu nezaznělo ani jednou
jen otázka proč mě tak miluješ
ta byla ovšem vyřčená tvými rty
a mé na to odpověď nenašly
zase jednou půjdu spát smutná
a probudím se vyprahlá
vypiju pohár vody
možná uhasím žízeň
ale rozhodně ne to zhnusení
tvoje jméno figuruje v mém životě až příliš často
a začíná mi z toho všeho být nedobře
spálím fotky, smažu zprávy
a všechno to zůstane prázdné
dokud
to celé nezačne zas od začátku

Vnímala bych to jako neopětovaný vztah,klidně vztah zadaného pána s dívkou,která mu věří a tolik ho miluje,ale on si to nezaslouží,ale je to pořád dokola jak to v takových vztazích bývá.Stejně , jednu báseň může více čtenářů vnímat různě.Podle svého rozpoložení.Napsala si to hezky,závěr se mi líbí.

Eliška Vobrubová
Důvodem mého předchozího poněkud delšího komentáře bylo to, že vlastně jde o docela zdařilý text a dalo by se mu pomoci ještě k lepšímu tvaru, a to výměnou slova, o němž už byla řeč, za výraz, který by lépe odpovídal kontextu básně. Druhou cestou by mohla být změna vedená již od začátku textu, aby pak text logicky a věrohodně dospěl k až k tomu zhnusení, což by ale vlastně znamenalo napsat jinou báseň. Takže možná spíš ta první cesta byla by schůdnější, pokud se o tu změnu chceš pokusit. Myslím, že by účinnost básně posilněna byla.

Eliška Vobrubová
Tady ale nejde o to, co je pravda v realitě, protože literární dílo ze své podstaty není fotografií skutečnosti, nýbrž vytváří novou skutečnost (byť inspirovanou reálnými žitými událostmi, jevy, city, prožitky atp.), protože ta žitá skutečnost je transformována do literání skutečnosti. Jestliže tedy vycházím z faktu, že tento tvůj text není "dokumentárním filmem" o tvém životě, nýbrž právě tou novou skutečností literární, pak musím konstatovat, že i pro mne je to slovo zhnusení příliš silné. Ze stejného důvodu, který už uvedl ARA - ten text k němu spěje málo přesvědčivě, takže to slovo působí najednou jako rána klackem, tedy s ohledem k dosavadnímu předchozímu nepatřičně.
- Prosím zároveň, abys mi rozuměla správně: Jestliže píšeš v komentáři o tom, že celá pravda je taková, že slovo zhnusení je adekvátní, nikterak tvá slova tím, co jsem napsala výše nezpochybňuji.
- Prosím zároveň, abys mi rozuměla správně: Jestliže píšeš v komentáři o tom, že celá pravda je taková, že slovo zhnusení je adekvátní, nikterak tvá slova tím, co jsem napsala výše nezpochybňuji.

ARA: Kdybys jste věděl celou pravdu, pochopil by jste to slovo zhnusení. Ale zase na druhou stranu, pak by jste to ani nechtěl číst. Ale můžete mi zkusit věřit že je to adekvátní.

ARA
Pro mne je slovo zhnusení příliš silné na to , že není vyjádřen přesvědčivý důvod. Nebo neadekvátní.

Firel
Povedená. Nevím co bych dodala...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prokletí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod Stromečkem
Předchozí dílo autora : Kdybys mě hledal