přidáno 26.11.2011
hodnoceno 4
čteno 1038(4)
posláno 0
Konečně jsem šťastný, zbavil jsem se nemoci,
choroby, jenž nutila mě přemýšlet až do noci.
Inkubační doba byla v celku krátká.
Choroba má otevřela dokořán svá vrátka.
Dusila mě, trápila mě, držela mě v šachu,
někdy bylo vážně strašný odolávat tlaku.
Občas už jsem vsázel na to, že se toho nezbavím,
je to ale jenom na mně, jak se k tomu postavím.
Okolnosti mi však přály, nemoc už je poražena,
Nebyla to deprese, prostě jenom jedna žena.
přidáno 02.06.2013 - 11:00
to je pravda, jinak by to bylo o ničem...díky
přidáno 02.06.2013 - 10:52
některých nemocí se nemůžeme zbavit a naopak je vyhledáváme. Velice pěkné...
přidáno 26.11.2011 - 17:33
nic velkýho, to jsou prostě pocity :-) tou nemocí se myslí něco, co snad každej chápe :-)
přidáno 26.11.2011 - 17:24
Uf, co tak hrozného ti ta nemoc udělala??

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Marodil jsem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ráno po večeru
Předchozí dílo autora : Nenaplnění

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming