přidáno 22.11.2011
hodnoceno 6
čteno 1138(18)
posláno 0
Co cítíš když umíráš?
Pocit míru,
nebo jakožto silný hráč bojuješ,kříčíš,
slyšíš pláč.
Ptáš se proč já?
Jako každý sám v sobě pomalu chcípáš.
Tvé já se strátí v propasti času,
POCHOP,už je pozdě na spásu.
přidáno 21.03.2012 - 00:39
Už název ve mě vyvolal asociace - a co teprve dílo? No prostě paráda jak se patří
přidáno 23.11.2011 - 14:21
jeden můj moudrý přítel kdysi pravil...nekteří lidé jsou mrtvi o mnoho let dříve nežli jsou pohřbeni,ale mohou si za to sami,protože nemají víru ve vlastní vyjímečnost a vyjímečnost toho že jim byl dán život...a spása?? každý z nás jsme spasitel sobě samým :)..držim ti palec a věřím že depka přejde a život ti přinese spoustu chvil které budou vyjímečné stejně jako ty sama
přidáno 23.11.2011 - 13:45
to je tak pesimistický
přidáno 22.11.2011 - 19:17
Ty tedy umíš potěšit umírajícího ..., ty malá eutanázie! :-)
přidáno 22.11.2011 - 18:21
mě zase připadá že na spásu je pozdě vždycky
přidáno 22.11.2011 - 18:20
Na spásu není pozdě ani při umírání.... je pravda, že mnozí lidé při umírání cítí mír, jiní bojují.. sami v sobě pomalu chcípáme v propasti času... ale nikdy není pozdě na spásu....PS: Oprav si trochu poslední dva řádky...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co cítíš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jednou
Předchozí dílo autora : šašek

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming