O konci...a osudu? (Moje prvotina, tak prosím o maximální kritiku)
přidáno 26.10.2011
hodnoceno 3
čteno 1521(14)
posláno 0
Vidím v šeru listí lípy,
jak padá bez života, bez naděje,
stejně jak v létě kroupy,
řítí se k zemi, střemhlavě.

Nemají tu sílu zastavit se
-zůstat na stromě, růst, zelenat se.

Tak stejně každý den přijde tma,
Chladná, tichá a mrtvá.
Plná bolesti, strachu a hrůzy,
Je zákeřná a zlá.

Chtěl bych se jí vzepřít,
Jít svojí cestou,
Aby všechno bylo jak dřív
- už ne bez vás dvou.

Žijete každý zvlášť
i když pořád spolu.
Cítíte k sobě zášť
A vaše srdce jsou plné bolu.

Tam, kde byl dřív smích
je teď pláč.
A vše zničil jen jeden hřích,
už ani neznáte jeho tvář.

Nenávist klíčí z vašich hrudí,
její plody jsou nechutné!
Ničí mě a mé srdce studí,
Nechci vás ztratit, Bože, jen to ne!

A tak každý den znovu vyjde slunce,
už ale nehřeje,
je bez života, jak předzvěst konce,
který se blíží, už brzo nastane.

ikonka sbírka Ze sbírky: Okno do mě
přidáno 27.10.2011 - 09:19
Matttyna: Jsem rád, že někdo pochopil smysl básně. ano, je to o rodičích a má to být ponuré :-) děkuju
přidáno 27.10.2011 - 02:30
Vítej :-),
nu - na mě je to celé jakési ponuré. Ale jako prvotina to jde, dokonce je to o dost lepší než moje prvotina :-D.
Nepíšeš náhodou o rodičích? Mě to tak v té jedné sloce připadalo...nebo mluvíš jako tak celkově ke společnosti?
přidáno 26.10.2011 - 21:00
Jako prvotina, naprostej luxus, ze zacatku me to moc nebavilo :) a ke konci, uz sem z toho zacal citit takove celkem emoce. Pekne :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
KONEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Almara
Předchozí dílo autora : Jak zabít babičku (Inspirováno dílem Boženy Němcové)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming