I já

No, jde to.

Ticho a prázdno když příval slov nese,
v obraně záda trochu shrbená,
skřivánek touhy často zalekne se
své vlastní písně a jen mlčívá...

Však zpívat zkus, líp krákorat jak vrána,
než mlčky tonout v citů močálu,
i duše, co teď zdá se rozervána,
zas narovná se, byť jen pomalu.

Věř, že se všechno může rázem změnit
jak mávnutím proutku čarovného
a preventivně zkoušej zoubky cenit,
úsměv je základ štěstí pravého...;o)

Duši
o kus kratší...

Wow. Tak nějak se v tom vidím. Krásná.

Zzzzzima z toho...

super konec...:-)

Vzdycky kdyz mam strach, nebo jsem smutna, tak si zpivam.. Je to fajn.. Fajn uklidneni..

i já... možná právě proto je lepší zpívat a nechat čas, aby ty strachy odnesl:)