|
Příběh a píseň o tom, jak se mladý italský mafiánec dal na správnou cestu pod vlivem tibetského mnicha a v důsledku získaných levitačních schopností zlikvidoval neapolskou a následně i ukrajinskou mafii...
 21.08.2011 0 1642(6) 0 |
MAFIOSO LEVITANO
(levitační sci-fi příběh s následnou árií)
autor: Emil Sedmík
V italské Neapoli má odedávna velkou moc mafiánské sdružení nazvané Cosa Nostra. Aby nezanechávala důkazy o svém neblahém působení, těla obětí zalévá do betonu nově stavěných budov. Policejní orgány, prokuratura a soudy jsou proti jejímu řádění prakticky bezmocné. Jedním z členů mafie je mladý Dino Savinelli, který po náležitém výcviku dostává první úkol, spočívající v zavraždění tibetského mnicha Sarung Kunga, žijícího v tomto městě. Důvodem je jeho příznivý vliv na zastupitelstvo neapolského magistrátu, pokud jde o snahu postupně odstraňovat sociální problémy chudých vrstev společnosti.
Hlavní poslání Tibeťana spočívá v zajištění práce, slušného výdělku, levného bydlení, obchodů s cenově dostupnými potravinami, šatstvem, obuví, službami apod. pro ubožáky, nemajících dostatečných prostředků k důstojnému životu a dále v poskytnutí náležitého vzdělání jejich dětem. Motivací vlastního jednání přímo v Neapoli je duchovní napojení této aglomerace na bájné tibetské spirituální centrum Shamballah, avšak nikoliv v naší materiální úrovni, nýbrž v dimenzi astrální.
Zdejšímu zločineckému klanu, jehož vedoucí členové patří mezi nejbohatší smetánku města, se však takovéto záměry nelíbí, neboť mnichovo úsilí vede k nežádoucímu zvýšení daní z podnikání. Nejdříve lámu slovně nutí, aby zanechal svého úsilí a ihned opustil Neapol, v opačném případě jej nechají usmrtit. Tibeťan reaguje na tvrdá varování mírumilovně a naopak nabádá mafiánce, aby přestali páchat trestnou činnost a pomohli mu v překonání sociální bídy ve městě.
Když ani nevybíravé vyhrožování nepomáhá, přistupují k fyzické likvidaci. Úkolem pověřují mladého Dina. Při návštěvě Savinelliho u Sarung Kunga je mladík mnichem natolik okouzlen, že nejen upouští od hrůzného příkazu, jenž mu byl uložen, ale společně s ním prchá do Tibetu. Protože jim však hrozí pronásledování ze strany členů gangu, zařizuje ještě před útěkem, aby vše vypadalo, že při střetu s Tibeťanem oba zahynuli. Vůdci mafie dovednou lest neprohlédli.
Po dlouhé a únavné cestě mladík a láma přicházejí do tibetského kláštera, kde mnich učí Dina koncentraci vůle, meditacím a posléze i létání vzduchem bez jakýchkoli vznášedel a jiných přístrojů - takzvané levitaci. Učení trvá pět roků. Posléze Sarung Kung mu sděluje, že se Dino musí odebrat sám zpět do Itálie s úkolem rozvinout lámův sociální program.
Uplynulo více než pět let a Savinelli se vrací do rodné Neapole. Při setkání s členy mafiánského bratrstva předkládá Dino věrohodnou legendu, že mnich ho tehdy nezabil, ale unesl do Tibetu, kde jej uvěznil v klášteře. Po dlouhé době se mu podařilo lámu zabít dýkou, uprchnout z vězení a vrátit se domů. Protože ví, že členové klanu jsou hrubě přízemní, materialističtí a levitaci by odmítli jako abnormalitu a pomatení mysli, nezmiňuje se ani slovem o své schopnosti. Pouze potají a nepozorován létání dále provozuje.
Krátce po Savinelliho návratu má vedení neapolského gangu jednání o vymezení působnosti svých akcí se severoitalskou mafií v Padově a Dina berou sebou. Ubytují se v jednom z hotelů ve městě. Mladý muž postrádá soukromí a když chce procvičovat levitaci, nezbývá mu, než odejít na záchod. Zapomíná však otočit klíčem a je přistižen jedním z vůdců. Ten ihned zavolá další neapolitány včetně nejvyššího bossa gangu Gina Petrocelliho. Nekompromisně je rozhodnuto, že Savinelli zešílel. Marně se snaží všem vysvětlit, že je duševně naprosto zdráv. Bossové Dina přes jeho odpor doživotně umísťují v padovské psychiatrické léčebně.
Pomocí získaných schopností se krátce nato dostává z ústavu na svobodu s neuhasitelnou touhou po odvetě. Letí rychle do Neapole a celé bratrstvo nelítostně likviduje. Vzniklou mezeru však zaplňuje ukrajinská mafie, a tak musí Savinelli pokračovat v boji, přičemž používá svých neobvyklých levitačních schopností. Dino je přinucen k násilí, jiná cesta k ozdravění poměrů v Neapoli nevede. Zločinci jakékoli národnosti dobrovolně od teroristické činnosti neustupují.
Až tehdy může začít plnit úkol, který dostal ještě v Tibetu od Sarung Kunga - provádět sociální změny. Poněvadž soustředil v rukou po neapolské mafii značné finanční prostředky, může tento program se zdarem uskutečnit. V blízkém mořském zálivu si nechává postavit rozsáhlý obytný dům, kam zve hosty ze všech společenských vrstev, včetně nejchudších. Nikdo z nich však netuší, že v betonových základech objektu jsou pochováni členové neapolské a ukrajinské mafie.
Následující árie z tohoto levitačního příběhu pojednává o závěrečné části působení Dina Savinelliho v neapolské mafii a jeho grandiózní pomstě. Byla použita obdoba melodie, kterou zpíval herec Miloš Kopecký v úloze lumpa Horáce alias Hogofoga v české filmové parodii na westerny Limonádový Joe. Píseň se nazývá Horácova polka, její slova jsou:
Není větší potěšení
pro ortodoxního lumpa,
než olovo do nepřítele
napumpovat jak pumpa.
Zas chvíli seš tuhej,
jako nikdo druhej,
za chvíli seš červů potrava.
MAFIOSO LEVITANO
(Árie z mafiánského levitačního příběhu)
Levitoval já nad mísou
v hotelovým "vécé",
až jsem skončil v "raplhauzu"
připoutanej k dece,
položený na posteli
v jasně bílý kobce.
Barvama se podobala
vobrácený hrobce.
Přikvačil strach, že zde zkysnu,
zavřenej do smrti,
pak mě zalej' do základů
v betonový drti.
Představa to byla hrozná,
rozhod' jsem se rázně:
Celý bratrstvo dnes pozná,
jak se řešej' strázně.
Vyvinul jsem všechnu sílu,
ukrytou v mozkovně,
s netušenou chutí k dílu,
urvat se šikovně,
vod řemenů, co mě svíraj'
v týhle hnusný díře.
Strašnej vztek mě nato popad',
zařval jsem jak zvíře.
Pevná pouta náhle praskla,
letěl jsem do výše,
s úvahou na pomstu bossům
tý kmotrovský říše,
přiblížil se cihlový strop,
prorazil jsem otvor.
Táhlo mě to přímo na jih,
zbavit se těch potvor.
Přistával jsem v Neapoli
a to pěkně zvostra,
už je vidím, jak se třesou
hoši z Cosa Nostra,
tu mě prosej' na kolenou,
abych je nestřílel:
Že s blázincem to byl vomyl,
já jsem nezešílel.
Myšlenky se rozplynuly,
vizím zazněl zvonec,
ukázali zuby, nehty,
pohádky je konec;
vomluva jim nešla z huby,
měli svý názory:
Kdo si lítá jen tak luftem,
duševně je chorý.
Proto patří na "psychinu",
přivázanej k lůžku,
vostře nabít svou pistoli,
brát si ho na mušku,
donutit jej k poslušnosti,
nechat i bez chleba.
Když se nedá "převychovat",
"sejmout" je ho třeba.
Pokropil jsem je beretou,
pršely jen kulky,
pohled to byl roztomilej,
v kůži samý důlky,
těla měli rozšvihaný,
doktor je nespraví,
neměli co pochybovat
vo nervovým zdraví,
člena gangu tím, že lítá
sobě k potěšení,
stejně byli i tak zralí
jenom k voběšení,
policajti vočima by
po gaunerech loupli.
Páni soudci následovně
na trámu je zhoupli.
Takhle dopad' zas jeden klan
v taliánským státě,
nebudou nás v zahraničí
vláčet furt jen v blátě,
za ty vostrý, zločinecký,
příšerný zlozvyky.
Jen se bojím, že je střídaj'
ukrajinský "kliky".
A tak cvičím nový finty
na východní kluky,
granáty mám vobsazený
pořád vobě ruky,
házet na ně budu svrchu,
při střemhlavým letu.
Se zuřivým hněvem mířím
na kyjevskou metu.
Zatočím s tou smečkou rázem
beze vší milosti,
pak se snesu mezi padlé
oproštěný zlosti,
rychle ze mě vyprchala
jak výpary lihu.
Na rakve teď potřebuju
dvě plechovky klihu.
Zařídím si klidnej život
někde u zálivu,
postavím si haciendu
v cementovým zdivu,
přijdou ke mně též přátelé,
budou to mý hosti.
Netušej', že pod nima jsou
mafiánský kosti.
Vytvořeno 22. 9. 1997
(levitační sci-fi příběh s následnou árií)
autor: Emil Sedmík
V italské Neapoli má odedávna velkou moc mafiánské sdružení nazvané Cosa Nostra. Aby nezanechávala důkazy o svém neblahém působení, těla obětí zalévá do betonu nově stavěných budov. Policejní orgány, prokuratura a soudy jsou proti jejímu řádění prakticky bezmocné. Jedním z členů mafie je mladý Dino Savinelli, který po náležitém výcviku dostává první úkol, spočívající v zavraždění tibetského mnicha Sarung Kunga, žijícího v tomto městě. Důvodem je jeho příznivý vliv na zastupitelstvo neapolského magistrátu, pokud jde o snahu postupně odstraňovat sociální problémy chudých vrstev společnosti.
Hlavní poslání Tibeťana spočívá v zajištění práce, slušného výdělku, levného bydlení, obchodů s cenově dostupnými potravinami, šatstvem, obuví, službami apod. pro ubožáky, nemajících dostatečných prostředků k důstojnému životu a dále v poskytnutí náležitého vzdělání jejich dětem. Motivací vlastního jednání přímo v Neapoli je duchovní napojení této aglomerace na bájné tibetské spirituální centrum Shamballah, avšak nikoliv v naší materiální úrovni, nýbrž v dimenzi astrální.
Zdejšímu zločineckému klanu, jehož vedoucí členové patří mezi nejbohatší smetánku města, se však takovéto záměry nelíbí, neboť mnichovo úsilí vede k nežádoucímu zvýšení daní z podnikání. Nejdříve lámu slovně nutí, aby zanechal svého úsilí a ihned opustil Neapol, v opačném případě jej nechají usmrtit. Tibeťan reaguje na tvrdá varování mírumilovně a naopak nabádá mafiánce, aby přestali páchat trestnou činnost a pomohli mu v překonání sociální bídy ve městě.
Když ani nevybíravé vyhrožování nepomáhá, přistupují k fyzické likvidaci. Úkolem pověřují mladého Dina. Při návštěvě Savinelliho u Sarung Kunga je mladík mnichem natolik okouzlen, že nejen upouští od hrůzného příkazu, jenž mu byl uložen, ale společně s ním prchá do Tibetu. Protože jim však hrozí pronásledování ze strany členů gangu, zařizuje ještě před útěkem, aby vše vypadalo, že při střetu s Tibeťanem oba zahynuli. Vůdci mafie dovednou lest neprohlédli.
Po dlouhé a únavné cestě mladík a láma přicházejí do tibetského kláštera, kde mnich učí Dina koncentraci vůle, meditacím a posléze i létání vzduchem bez jakýchkoli vznášedel a jiných přístrojů - takzvané levitaci. Učení trvá pět roků. Posléze Sarung Kung mu sděluje, že se Dino musí odebrat sám zpět do Itálie s úkolem rozvinout lámův sociální program.
Uplynulo více než pět let a Savinelli se vrací do rodné Neapole. Při setkání s členy mafiánského bratrstva předkládá Dino věrohodnou legendu, že mnich ho tehdy nezabil, ale unesl do Tibetu, kde jej uvěznil v klášteře. Po dlouhé době se mu podařilo lámu zabít dýkou, uprchnout z vězení a vrátit se domů. Protože ví, že členové klanu jsou hrubě přízemní, materialističtí a levitaci by odmítli jako abnormalitu a pomatení mysli, nezmiňuje se ani slovem o své schopnosti. Pouze potají a nepozorován létání dále provozuje.
Krátce po Savinelliho návratu má vedení neapolského gangu jednání o vymezení působnosti svých akcí se severoitalskou mafií v Padově a Dina berou sebou. Ubytují se v jednom z hotelů ve městě. Mladý muž postrádá soukromí a když chce procvičovat levitaci, nezbývá mu, než odejít na záchod. Zapomíná však otočit klíčem a je přistižen jedním z vůdců. Ten ihned zavolá další neapolitány včetně nejvyššího bossa gangu Gina Petrocelliho. Nekompromisně je rozhodnuto, že Savinelli zešílel. Marně se snaží všem vysvětlit, že je duševně naprosto zdráv. Bossové Dina přes jeho odpor doživotně umísťují v padovské psychiatrické léčebně.
Pomocí získaných schopností se krátce nato dostává z ústavu na svobodu s neuhasitelnou touhou po odvetě. Letí rychle do Neapole a celé bratrstvo nelítostně likviduje. Vzniklou mezeru však zaplňuje ukrajinská mafie, a tak musí Savinelli pokračovat v boji, přičemž používá svých neobvyklých levitačních schopností. Dino je přinucen k násilí, jiná cesta k ozdravění poměrů v Neapoli nevede. Zločinci jakékoli národnosti dobrovolně od teroristické činnosti neustupují.
Až tehdy může začít plnit úkol, který dostal ještě v Tibetu od Sarung Kunga - provádět sociální změny. Poněvadž soustředil v rukou po neapolské mafii značné finanční prostředky, může tento program se zdarem uskutečnit. V blízkém mořském zálivu si nechává postavit rozsáhlý obytný dům, kam zve hosty ze všech společenských vrstev, včetně nejchudších. Nikdo z nich však netuší, že v betonových základech objektu jsou pochováni členové neapolské a ukrajinské mafie.
Následující árie z tohoto levitačního příběhu pojednává o závěrečné části působení Dina Savinelliho v neapolské mafii a jeho grandiózní pomstě. Byla použita obdoba melodie, kterou zpíval herec Miloš Kopecký v úloze lumpa Horáce alias Hogofoga v české filmové parodii na westerny Limonádový Joe. Píseň se nazývá Horácova polka, její slova jsou:
Není větší potěšení
pro ortodoxního lumpa,
než olovo do nepřítele
napumpovat jak pumpa.
Zas chvíli seš tuhej,
jako nikdo druhej,
za chvíli seš červů potrava.
MAFIOSO LEVITANO
(Árie z mafiánského levitačního příběhu)
Levitoval já nad mísou
v hotelovým "vécé",
až jsem skončil v "raplhauzu"
připoutanej k dece,
položený na posteli
v jasně bílý kobce.
Barvama se podobala
vobrácený hrobce.
Přikvačil strach, že zde zkysnu,
zavřenej do smrti,
pak mě zalej' do základů
v betonový drti.
Představa to byla hrozná,
rozhod' jsem se rázně:
Celý bratrstvo dnes pozná,
jak se řešej' strázně.
Vyvinul jsem všechnu sílu,
ukrytou v mozkovně,
s netušenou chutí k dílu,
urvat se šikovně,
vod řemenů, co mě svíraj'
v týhle hnusný díře.
Strašnej vztek mě nato popad',
zařval jsem jak zvíře.
Pevná pouta náhle praskla,
letěl jsem do výše,
s úvahou na pomstu bossům
tý kmotrovský říše,
přiblížil se cihlový strop,
prorazil jsem otvor.
Táhlo mě to přímo na jih,
zbavit se těch potvor.
Přistával jsem v Neapoli
a to pěkně zvostra,
už je vidím, jak se třesou
hoši z Cosa Nostra,
tu mě prosej' na kolenou,
abych je nestřílel:
Že s blázincem to byl vomyl,
já jsem nezešílel.
Myšlenky se rozplynuly,
vizím zazněl zvonec,
ukázali zuby, nehty,
pohádky je konec;
vomluva jim nešla z huby,
měli svý názory:
Kdo si lítá jen tak luftem,
duševně je chorý.
Proto patří na "psychinu",
přivázanej k lůžku,
vostře nabít svou pistoli,
brát si ho na mušku,
donutit jej k poslušnosti,
nechat i bez chleba.
Když se nedá "převychovat",
"sejmout" je ho třeba.
Pokropil jsem je beretou,
pršely jen kulky,
pohled to byl roztomilej,
v kůži samý důlky,
těla měli rozšvihaný,
doktor je nespraví,
neměli co pochybovat
vo nervovým zdraví,
člena gangu tím, že lítá
sobě k potěšení,
stejně byli i tak zralí
jenom k voběšení,
policajti vočima by
po gaunerech loupli.
Páni soudci následovně
na trámu je zhoupli.
Takhle dopad' zas jeden klan
v taliánským státě,
nebudou nás v zahraničí
vláčet furt jen v blátě,
za ty vostrý, zločinecký,
příšerný zlozvyky.
Jen se bojím, že je střídaj'
ukrajinský "kliky".
A tak cvičím nový finty
na východní kluky,
granáty mám vobsazený
pořád vobě ruky,
házet na ně budu svrchu,
při střemhlavým letu.
Se zuřivým hněvem mířím
na kyjevskou metu.
Zatočím s tou smečkou rázem
beze vší milosti,
pak se snesu mezi padlé
oproštěný zlosti,
rychle ze mě vyprchala
jak výpary lihu.
Na rakve teď potřebuju
dvě plechovky klihu.
Zařídím si klidnej život
někde u zálivu,
postavím si haciendu
v cementovým zdivu,
přijdou ke mně též přátelé,
budou to mý hosti.
Netušej', že pod nima jsou
mafiánský kosti.
Vytvořeno 22. 9. 1997
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MAFIOSO LEVITANO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Já kráčím nazpět historií...
Předchozí dílo autora : Rinaldino
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Amy.mousse řekla o Mitzi :Promiň...
