|
Opět jedna ze sbírky: Básně co napsal sám život I.
Určitě si opět vyslechnu spousty záporné kritiky ale už jsem na to zůstal sám, ten kdo mi to opravoval už to vzdal, asi se není čemu divit, vždy spoustu chyb tam mám a já sám to nezvládám, je pravda, že mně jde hlavně o text, nevím jak vám ale poezie se nevzdám.
 13.06.2011 0 1193(9) 0 |
S bolestí, ke spánku se ukládám,
na foto tvé se slzema Lenko koukám.
Tvými fotkami svůj celý byt ozdobený mám,
a dnes v samotě musím žít sám.
Začalo to nevinně, za pultem jsi stála,
tenkrát času moc jsi na mě neměla.
Přišel jsem z lapáku, ošoupanou bundu měl,
žízeň velkou jsem měl, já pivo chtěl.
Když peněženku jsem otevřel, peněz nebylo,
aspoň na jedno pivo mi to stačilo.
Leni ty jsi se ne mě usmála,
né jedno ale dvě piva jsi mě podala.
Já se zastyděl, rumněnec ve tváři zářil,
s tebou navázat řeč jsem se snažil.
Nenapadlo mě nic lepšího než tě zdržovat,
ve skrytu duše tě Leni počal milovat.
Každý den pak za tebou já nekupovat chodil,
vzpomeň jen jak o schůzku jsem tě prosil.
Nic jsi neřekla jen tiše Leni přikývla,
já byl šťasten jak kůň bez udidla.
Časem jsme si byli Leni stále blíž,
nejednou na stole stála vína plná číž.
Dny a měsíce krásně nám spolu ubíhaly,
já do světa odjel mi se nevídali.
Na každé cestě mi zůstalo jen vzpomínat,
já půl roku daleko, nemoh tě milovat.
Jen dopisi já ti mohl psát,
Leni málo platné, měl jsem tě rád.
Já pracoval, ty jsi hrála hru svoji,
Leni ty jsi hrála svoji hru dvoji.
Ten rok jsme spolu ještě Vánoce slavili,
na Nový rok se už ani spolu nepolíbili.
na foto tvé se slzema Lenko koukám.
Tvými fotkami svůj celý byt ozdobený mám,
a dnes v samotě musím žít sám.
Začalo to nevinně, za pultem jsi stála,
tenkrát času moc jsi na mě neměla.
Přišel jsem z lapáku, ošoupanou bundu měl,
žízeň velkou jsem měl, já pivo chtěl.
Když peněženku jsem otevřel, peněz nebylo,
aspoň na jedno pivo mi to stačilo.
Leni ty jsi se ne mě usmála,
né jedno ale dvě piva jsi mě podala.
Já se zastyděl, rumněnec ve tváři zářil,
s tebou navázat řeč jsem se snažil.
Nenapadlo mě nic lepšího než tě zdržovat,
ve skrytu duše tě Leni počal milovat.
Každý den pak za tebou já nekupovat chodil,
vzpomeň jen jak o schůzku jsem tě prosil.
Nic jsi neřekla jen tiše Leni přikývla,
já byl šťasten jak kůň bez udidla.
Časem jsme si byli Leni stále blíž,
nejednou na stole stála vína plná číž.
Dny a měsíce krásně nám spolu ubíhaly,
já do světa odjel mi se nevídali.
Na každé cestě mi zůstalo jen vzpomínat,
já půl roku daleko, nemoh tě milovat.
Jen dopisi já ti mohl psát,
Leni málo platné, měl jsem tě rád.
Já pracoval, ty jsi hrála hru svoji,
Leni ty jsi hrála svoji hru dvoji.
Ten rok jsme spolu ještě Vánoce slavili,
na Nový rok se už ani spolu nepolíbili.
Ze sbírky: BÁSNĚ CO NAPSAL SÁM ŽIVOT IJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už spoustu let : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : TAK TO VYŠLO
Předchozí dílo autora : CO ODPOVÍM
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [17], LucasBun [14], Rico11 [13], incompris [13], taron [13], Akaren [12], jaroslav [11], Olivka [10], markky [8]» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.
