|
.........
 13.12.2007 2 1358(17) 0 |
Slunce mi v bedrech
tone a spílá jinočasím.
Haluze se svírají do
podivných sošných grimas
proti šedému nezmaru Acherónu
a nespoutanosti
vybledlé do kabonícího se soumračna…
Ze své skráně odříkám si
milosti na umírání,
v ohleduplném výdechu
a vidím, jak na lavičkách
skládají své noclehy ty poupata slov.
Jako láska a její okvětní mnich,
tak ulehají na pestré lože
a já přemítám
kam stihl se schovat
medový tenor laskavosti,
ta oproštěná prostota, strakatý pás
klenoucí se proměnou!
tone a spílá jinočasím.
Haluze se svírají do
podivných sošných grimas
proti šedému nezmaru Acherónu
a nespoutanosti
vybledlé do kabonícího se soumračna…
Ze své skráně odříkám si
milosti na umírání,
v ohleduplném výdechu
a vidím, jak na lavičkách
skládají své noclehy ty poupata slov.
Jako láska a její okvětní mnich,
tak ulehají na pestré lože
a já přemítám
kam stihl se schovat
medový tenor laskavosti,
ta oproštěná prostota, strakatý pás
klenoucí se proměnou!
15.12.2007 - 13:03Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
