.........
přidáno 13.12.2007
hodnoceno 2
čteno 1326(17)
posláno 0
Slunce mi v bedrech
tone a spílá jinočasím.
Haluze se svírají do
podivných sošných grimas
proti šedému nezmaru Acherónu
a nespoutanosti
vybledlé do kabonícího se soumračna…

Ze své skráně odříkám si
milosti na umírání,
v ohleduplném výdechu
a vidím, jak na lavičkách
skládají své noclehy ty poupata slov.
Jako láska a její okvětní mnich,
tak ulehají na pestré lože
a já přemítám
kam stihl se schovat
medový tenor laskavosti,
ta oproštěná prostota, strakatý pás
klenoucí se proměnou!
přidáno 15.12.2007 - 13:03
Je to krásný pohled....když se umíš dívat...;)
přidáno 13.12.2007 - 19:08
Mám ráda parky... a na podzim asi nejvíc ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní park : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Pohled

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming