přidáno 18.02.2011
hodnoceno 0
čteno 1299(9)
posláno 0
…plíží se pod nehty
tak tiše až to bolí
- uvízla v hodinách
a do času jen chodí
a hledá azyl –
pak v rozbořeném tmavém chrámu
v mrtvém bodě v starém rámu
zraňuje se o kus střepu

plíží se pod anděly z vděku
a vidí padat nebesa
je jedním z mnoha –
osamělá
snad kdysi dávno komtesa
teď lehce přejde po rozetě –
prchá pryč vždyť jitro kvete

jen ztmaví zbytky vitráže
a už ji slunce vykáže
tak krutě zaplaší ten stín

a v ledových zákoutích
čeká Tma – je nenasytná
trpělivá věčná bytná
je Paní skřínky s hostií
Panovnicí svatyní
co zavál čas a prachu tíha

a v ní se ztrácím a v ní má víra

Prý se ti zdávám…
V těch snech se nepoznávám
Jsem stín jsem stín moc čarovná
Stínů hra stín
Stínohra

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming