Napsala jsem jí už před pár týdny a neměla jsem čas ji sem dát,ale myslím,že sem prostě patří,tak jsem ji sem musela dát aspoň teď.
přidáno 17.02.2011
hodnoceno 0
čteno 1126(4)
posláno 0
Konečně zas jen tak blbnu na ulici.
Prostě se točim.
Lidi si ťukaj na čelo
        - a mě je to jedno.
Padá sníh.
A já ho chytám.
/Jako malá,maličká holka./
/Do pusy./
Všude je bílá
a miliony jinejch barev.
Konečně zase cítim.
/Život,smích,hlasy./
Lítám.
Sama.
S Tebou.

Zase se točim.
Všechno je rozmazaný.
Všude jsou šmouhy.
Ale vidim barvy.
Lidi,radost,smích.
Tebe.

Mam znova otevřený oči.
Cítim,jak se přiblble usmívam.
A Ty mi to vracíš.
Tváříš se stejně.
Jseš v tom se mnou.
Záříš.
Záříme spolu.
A já se směju.
A všichni si ťukaj na čelo
           -a nám je to jedno.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
*SNĚHOVEJ KOLOTOČ* : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Létání - vždy jsem chtěla vědět,jaké to je.
Předchozí dílo autora : Burza citů

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :
Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming