moje skladba nejlepsi wow

Víčka pevně stažená,
zimní nebe nad hlavou.
V celém rozechvělém těle
cítí bolest řezavou.
Prokletý jsem od zrození,
toť má sudba nelehká
Měsíc moji tvář mi změní,
stává se pak nehezká
Vlčí srdce v hrudi bije,
sladce chutná lidská krev
Krutý jsem, bez slitování,
sílu beru z vašich cév
Přes den člověk, v noci šelma,
takhle žiji mnoho let
Ani láska čisté panny,
nevrátí mi lidský svět
Úplněk už nocí září,
přichází můj vlčí čas
Kdo mi dneska cestu zkříží,
bude moje kořist zas
Opět budu trhat, rdousit,
snad mi jednou prominou
Vím, že na mě lovec čeká,
v hlavni kulku stříbrnou
Tenhle kov mi zhoubu nese,
stříbro to mě zabije
Bojíš se,máš strach!Vlastní otec,krutý vrah!
Jednou v roce ožívá,
aby nosil dary.
S čertama se ožírá,
bez bázně a hany.
V pazouře má zlatou hůl,
na hlavě čepici.
Netahá ho černý vůl
a nespí v popelnici.
Nosí samé sladkosti,
aby kazil zuby.
Chce slyšet divné blbosti,
chlast mu je cejtit z huby.
De od baráku k baráku,
stále se více motá.
S chutí popíjí kořalku,
vesele se chichotá.
Hraje roli dobráka,
však může být i padouch.
Do pekla pošle darebáka,
dveře hospody zabouch.

Nejsem na konci
snad ani uprostřed
přesto knot na svíci
může brzy dohořet
někdy si smrt vybere
člověka co je mlád
a vůbec ji nesere
že měl život rád
tak tu stojím na hraně
smutně
zklamaně
bez lásky a bez závazků
zve mě na procházku
živote, nebuď svině
neutahuj mi smyčku
a ještě nenuť mě
sfouknout si svíčku
Dobřany-Bohnice
odvykačka-márnice
hadice-samice
evicka a lucie

V světlo šedé,
loď připlouvá.
Duše staré,
mi zakrývá.
Cítím chlad,
a slyším kosu.
Vidím hlad,
a hmatám rosu.
Vítá mě Cháron,
v přístavu starém.
Uhodil hrom,
vidím harém.
Harém zemřelých,
šedý opar mlhy.
Spousta příbuzných,
oči v slzy zvlhly.
Záře se sbíhají,
a slunce hrst.
Duše mě vítají,
slaví i smrt.