přidáno 22.01.2011
hodnoceno 0
čteno 1215(3)
posláno 0
Dětství mé,
tam, kdesi v dálce ztracené.
Kdepak je asi ten čas,
ve vzpomínkách ukrytý v nás.

Vzpomínkám dveře otvírám,
s láskou se jimi probírám.
Spousty toho vrátit bych chtěla,
abych se jako tenkrát měla.

Tvář do svých dlaní schovat,
moci si bezstarostně prozpěvovat.
Jen na chvíli holkou malou být,
v trávě nožkama bosýma skotačit.

Tátovi na klíně, sedět znova,
slyšet jeho moudrá slova.
Věšet se na něj, jak opička malá,
"táto, ráda jsem si z tebou hrála."

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dětství : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Srdce mé
Předchozí dílo autora : Než usnu

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :
podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming