Sound of silence

Přes svou nesmrtelnost se nedokážeš přenést. Je na tobě jedna zvláštnost ale. Jenom tvé slzy,jediné na světě se dokážou smát.
Přešla jsem most na druhou stranu, sama, protože ty neumíš umřít. Je to pro tebe těžší než nechat umřít někoho jiného místo sebe.
Nechal jsi mě umřít místo tebe, bez jediné slzy, která by mi darovala tvůj úsměv.
Přijdeš si pro mě snad někdy? Překonáš svůj vlastní stín, alespoň o kousek?
Slib mi to, že to tak bude, že to jednou dokážeš, že v prach se obrátíš.

Celý život vyblednul do šedé, masité břečky s brčky uvnitř. Každý kouusek se musí nasát zvlášť aby jsi nepřišel o tu zvláštní pachuť jenž tomu dodává nenávist a láska.

Á, vítám Tě zpátky, má Temnoto, mé sladké a nic nerušící ticho všedních dnů. Zašiju se zpátky do ubohé směsice dnů a nocí, kde už hvězdy nesvítí a slunce nehřeje ničí tvář.

Pojď, čaj se právě uvařil ... a samozřejmě jsou k mání i čerstvé sušenky ...