|
Slova dál plynou a tvoje kroky odezněly. Čí je to vinou...? Ať láska nás nerozdělí... 14.11.2005
 09.12.2007 4 1392(25) 0 |
Slova dál plynou
jako tvoje kroky
a v nastalém šumu
utichají.
Mají tvář sochy z náměstí.
A moje děti
nikdy nepoznají,
v co věřila jsem
- pro štěstí.
Pár kapek jedu Shakespearova...
Pro lásku
- snadnou jsem kořistí...
S lehkostí mizí naše slova
- pomalu jako tvoje kroky.
Byl jsi mým tajemstvím...
Nikdo nic nezjistí.
Svou moudrost vpletu
do těchto řádků
pro moje děti
jako varování...
Všechnu mou lásku
si schovej na památku,
až svět se změní
téměř k nepoznání.
Naše slova plynou dál
a praskají
jako bezbarvé bubliny.
Byla jsem bohém
- ten, kdo miloval...
S úsměvem Venuše,
s odvahou hrdiny.
Země polyká stopy
tvých kroků
a hladově nám upírá
naše poslední slova.
Slunce se vpíjí
mezi nás.
Ani kapky jedu Shakespearova
se nikde neukryjí...
...a nezastaví čas.
jako tvoje kroky
a v nastalém šumu
utichají.
Mají tvář sochy z náměstí.
A moje děti
nikdy nepoznají,
v co věřila jsem
- pro štěstí.
Pár kapek jedu Shakespearova...
Pro lásku
- snadnou jsem kořistí...
S lehkostí mizí naše slova
- pomalu jako tvoje kroky.
Byl jsi mým tajemstvím...
Nikdo nic nezjistí.
Svou moudrost vpletu
do těchto řádků
pro moje děti
jako varování...
Všechnu mou lásku
si schovej na památku,
až svět se změní
téměř k nepoznání.
Naše slova plynou dál
a praskají
jako bezbarvé bubliny.
Byla jsem bohém
- ten, kdo miloval...
S úsměvem Venuše,
s odvahou hrdiny.
Země polyká stopy
tvých kroků
a hladově nám upírá
naše poslední slova.
Slunce se vpíjí
mezi nás.
Ani kapky jedu Shakespearova
se nikde neukryjí...
...a nezastaví čas.
22.10.2016 - 17:26Prostějanek má pravdu! A vlastně totéž tvrdí i milancholik. I když člověk sdílí i jisté jeho výhrady, přesto se sem musí vracet, protože to je jako magnet...Má to jisté kouzlo živého a bezprostředního prožitku a probouzí to zajímavé asociace. Člověk zase při čtení sám tak nějak ožije. Takže: rád jsem četl. :-)))
17.07.2009 - 10:35Škoda pár míst, kde jsem čekal rým, a on tam nebyl. Ale možná to byl záměr. Malinké rytmické vybočení v podobě 2.sloky přišlo podle mého moc brzy-viděl bych to na 3.-4. sloku. To jsou ale jen nepodstatné plky, protože i přes moje hloupé výtky se to krásně čte, má to myšlenku a poezii; a po vzoru Prostějanka se k ní vracím. ;)
09.12.2007 - 20:21Přečetla jsem si ji... a šla dál... ale musela jsem se vrátit... "něco" mě prostě táhlo zpět... takže asi bude výborná ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poselství budoucím generacím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Válka polámaných větví
Předchozí dílo autora : Čokoládovna
