Těžký život citově založeného člověka v necitlivém světě. Takový člověk pak často zažívá pocity marnosti.
přidáno 24.11.2010
hodnoceno 1
čteno 1469(10)
posláno 0
Jako mladý člověk nevnímá
ptáků švitoření,
tak málokoho zajímá
básníkovo rozpoložení.
Citově zabarvená věta
stěží spatří světlo světa.
Slunce nerozzáří duše
polité od černé tuše.
A všechno, co toužíš vidět,
objeví se na síti.
Není moderní se stydět,
když hodláž využíti
člověka, jak robota,
udělat z něj otroka,
co ti bude věrně sloužit,
aby se moch tiše soužit.
Všechny dokonalé tváře
touží vydělávat jmění.
Mají plné své diáře
od úsvitu do setmění.
Nemít, co ostatní je důvod pádný,
abys zjistil, že si vadný,
jako prasklá žárovka
či falešná bankovka.
A tak básník bloudí světem
se svým velkým hendikepem,
že je jiný, než ty z davu,
asi má duševní vadu.
Hledajíce klíč ke štěstí,
které mu nikdo nevěstí...
přidáno 24.11.2010 - 19:14
Nedá se to číst, dělej už se sebou něco...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocity marnosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láskostroj
Předchozí dílo autora : Moderní doba

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming