Polibek

Hledím ti do očí, po polibku toužím
stůj ještě chvíli, já překonám sebe
kvůli té chvíli tak dlouho se soužím
pro jeden polibek modré snesu Ti z nebe

Do hráze z bázně derou se praskliny
vír obrovské touhy tam uvnitř se vzbouzí
první proud mizí v náruči rokliny
jezero odvahy se zajetí vzpouzí

Zavřel jsem oči, tiskl ti ruce
v blízkosti tvé můj dech se chvěl
srdce mi bušilo rychle a prudce
ty svolilas a já tě políbit směl

Dlouho hráz sváděla marného boje
však nemohla odolat síle pokušení
v celý svět vytryskla extáze moje
lepšího pocitu na světě není

Naše rty vlhké se na chvíli spojily
navždy v mou mysl ten okamžik psal
polibek první spolu jsme prožili
poprvé v životě jsem miloval