toulavá

Sedím u písmen, už spíš.. za okamžik i dnešek odejde
Až se vzbudíš, dnešek bude minulost... přál bych si to
Mám svá slova... říkáš jsi mluvka...ano, věnuji je Tobě
Je jich mnoho... ta od srdce jsou však jen dvě... Miluji TĚ!

Zpívá se o dvou malých křídlech, prý nejsou
Já je mám... ta má, ta ve své hlavě, v prstech, i na klávesách
Mají vlastní volnost, posílávám je k Tvým oknúm
Zkus si je vzít, jsou báječná...

Potkali jsme se... i díky nim, snad náhodou - tahle byla vážně fajn
Je mnoho věcí jinak, je spousta přání, co neprojdou nijak
nic víc, než pár mých písmen, Ti dnes nenabídnu, ačkoli k nim svou myšlenku
hledal jsem lásku, Tys mě našla, vnímám Tvúj hlas, příští pohled bude opět náš...