Věnováno mému příteli..
přidáno 10.09.2010
hodnoceno 0
čteno 1127(16)
posláno 0
Hledím v dál, tam kde má slunce svůj chrám.
Vidím nádherný sál, v němž se za noci jasně třpytí. Kol-kolem samé kvítí a na vysokých sloupech svítí jasné svíce ozařující jeho snící tvář..
Ty jsi můj Měsíc, slunce osvětlující noc, když se topí v temnotě. Stejně jako já, kdysi..
Tak se ptám, kde tápá.. mezi životem a smrtí? Šílenstvím a štěstím? Těžko napsat, hůř říct.
Kde končí šílenství a začíná láska? Snad tam, kde se střetávají se štěstím..?
Konec začátku, začátek konce. Vše společně, ruku v ruce.. Jedno bez druhého nemůže existovat. Tak jako den bez noci a muž bez ženy.. ztrácí význam „bytí“..
Bez sebe jsou jen myšlenka. Vzpomínka na to, co kdysi bývalo, ale společně nesou proroctví lepší budoucnosti.

Ach to „štěstí“, tak relativní pojem..
Tak křehká „věc“. Může být jako dívka nebo stará, nepříjemná dáma, jež se vyhýbá lidem. Ne, ona ráda přináší radost. Je z ní živa. Dokud bude v lidech sídlit cit, přežije i štěstí.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Enchantress : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Z Nebe
Předchozí dílo autora : Okamžik ze života

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming