Opět jsem zavítal do přírody.
přidáno 20.07.2010
hodnoceno 0
čteno 1775(9)
posláno 0
Byl den slunovratu tráva se zelenala,
já v maskáčích podél Jihlavy se toulal.
Kanady mě tlačily duše mě hřála,
já kráčel sám na kytaru hrál.

Brnkal jsem si spoustu krásných písní,
hlavně písně o lásce, které jsem znal,
bez hudby má samota mě tíží,
kol sebe tě lásko já hledal.

Stále nevím kde hledat tě mám,
připadá mi, že stále chodím do kola.
přitom v kraji všechny cesty znám,
jen příroda přirostla k srdci,samota zůstala.

Byl den slunovratu počasí krásné,
v údolí o kameny se třiští vodopád.
Srdce mé je už dlouho nešťastné,
je smutné, když musíš sám chodit spát.


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DEN SLUNOVRATU : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : VĚŘÍM
Předchozí dílo autora : Není už proč.....

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :
Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming