přidáno 09.07.2010
hodnoceno 1
čteno 1351(9)
posláno 0
Do letní noci šeptá mi déšť :
,,Máš ticho u srdce““.
Šeptá tisíce slov a já naslouchám,
Co jsem provedl, zmeškal, ztratil …
Provazce slz padají mi do vrásek z bolesti.
Svědomí drtí mě, s hlavou svěšenou hledím dolů,
Bořím se do hlíny, kořeny strachu svazuj mě.
Pomalu, tiše a pomalu, v sobě, pohřbíván zaživa.
přidáno 11.07.2010 - 15:41
Nenechej se zaživa pohřbít ... smutek Ti nabídl přípitek s arsenem a Ty jej piješ se sladkobolným úsměvem na rtu ... víš, všechno, co Ti život nabídne, nemusíš do dna pít ... jednou, až Tě ty kořeny pustí, až ucítíš vůni stromů a listy budou zase zelené, znovu hlavu pozvedneš a v letním oparu uvidíš ... svou vílu ;-) Hodně sil ... všechno má svůj důvod ... a čas ....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
letní noc - (ticho u srdce) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Podzim(chyby)
Předchozí dílo autora : Chmury

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming