dívat se,být vzájemně sebou, i když oba mlčíme..
18.06.2010 1 1227(6) 0 |
šerem, v stakatu ševelící ráno
nám dává, ještě chvíli klidu
přeji si právě být, po tvém boku,
to je spánek teplem rúžový...
cítit tě v kolíbce, schoulenou
vlasy, zlobíš v mém objetí
smíchem vracíš ránúm jejich smysl
dáš si čaj, nebo černou kávu?
rána jsou dnes vážně príma
snad, že společně je vítat múžem
i s pramínkem vlasú, za Tvým uchem
co roztomile zlobí, legračním dojmem
zdá se to divné, „jen“ další nový den..
nám dává, ještě chvíli klidu
přeji si právě být, po tvém boku,
to je spánek teplem rúžový...
cítit tě v kolíbce, schoulenou
vlasy, zlobíš v mém objetí
smíchem vracíš ránúm jejich smysl
dáš si čaj, nebo černou kávu?
rána jsou dnes vážně príma
snad, že společně je vítat múžem
i s pramínkem vlasú, za Tvým uchem
co roztomile zlobí, legračním dojmem
zdá se to divné, „jen“ další nový den..
Ze sbírky: Krásný ztráty
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
rozhovor mlčky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ten večer na Staré poště,
Předchozí dílo autora : Královna...