|
Je to jedna z mých básní, kterou jsem sem dal již dříve.... Tady vám k ní přiložími ukázku z onoho setkání, kterou jsem po osmi měsících získal.
E
 03.12.2008 4 1228(13) |
Tam tiše struny pěli
Sotva jsem tam přišel.
Prsty se mi chvěli
Jenom jsem je slyšel.
Tam houfy bardů stáli.
Já nejmenší byl z nich
Tam vesele se smáli
A dlouho ten smích neutich
Tam krásu držel každý tón
Co harfy vydávaly.
Tam hrál nám hbitých prstů shon.
My v koutě postávali
Tam úžas vládl mysli
A lehko bylo srdci.
Tam naděje se křísly
A zmizeli vlci.
Tam jako v elfích bájích
Do noci se hrálo
A jak slunce v hájích
Se mé srdce smálo.
A tam všechny strasti
Ze mě náhle spadli.
Tam všechny skryté pasti,
Jež mi srdce kradli
Prostě zmizeli
Alespoň na chvíli
Za čež jsem neskonale vděčný....
E
01.06.2009 - 10:43opravdu to dodalo hloubku té tvojí basni =) teď už chápu ty pocity, které v ní měli být obsaženy.... krásné =)
05.12.2008 - 08:58Jedine, co o ni vim, je, ze je francouzska a ze jeji nazev v prekladu znamena/ Kdo vzdouva vitr
E
E
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krásné setkání : trvalý odkaz
Předchozí deník autora : Démoni
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
