aneb když necháte z úryvků děl autora, ať už sebe nebo kohokoliv jiného, poskládat dílo a ono to i zní trochu smysluplně. :-D
přidáno 15.08.2019
komentářů8
čteno613(7)
stínu jen


Tam na tom ostrově čeká mě víc...
Neboť u mně na lehátku,
slunce pomalu zapadá,
o

Dát jí krásný věnec z kvítí
I know what will survive this cold night
...
z plna pravdy

Veselou i smutnou
*
I know that everything ends.
________________________________________

kráska má ke mě přisedá
Please forgive me for the dreaming,
- Únava.Pátá sklenka již to jistí
přidáno 17.08.2019 - 10:10
Pro srovnání bych uvedl/a svoji experimentální povídku Poststrukturalizace Revolty ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28760-poststrukturalizace
-revolty
), která vznikla podobným způsobem a také je „částečně srozumitelná“, byť zase trochu jinak a někde jsou ty kombinace zjevně nesmyslné. Dle mé zkušenosti se takové dílo vyplatí vnímat bez struktury (tzn. co tam je a co se děje, ovšem bez pořádí a souvislostí).
přidáno 16.08.2019 - 08:37
Homér: Vida, dobře ty. I to je umění. :-)))
přidáno 16.08.2019 - 01:32
Tudíž u mě není rozdíl mezi puzzle a normálním dílem.
přidáno 16.08.2019 - 01:30
jak epileptik bez léčby


Slunce píše do kůže,
tři na sedačce pro dva
rychleji než zlomenina
člověk v jádru dobrý nepotřebuje výchovu

a řvou,
v samotě snažení neurodí víc než nadávku
Moje ségra
možná je to fajn a ty jsi jen nevděčný

v oku kousek mrtvoly
chce abych za ním přijel
ty myšlenky se snažím zaplašit,
s kámošema v bahně

Nepřeháněj
letí, letí mikrovlnka
Spisovatel bez nápadu,
dusno před bouřkou,
přidáno 16.08.2019 - 01:28
A tak radši sedim sám v hospodě


Bude to chtít hodně koření
s cigaretou v uchu
sní o štěstí,
vzdáleností od hvězdných dob

s úsměvem na fakáči
to se radši klaním uklízečce
kabát z tabáku
Ztvrdlej, uvnitř vlhkej a horkej

zase jsi prošvihl třešně
michal štván, můj přítel od pěti,
a tys ho pohřbil zlatým proudem
Zejtra umřu

Růže smrdí jako lidi
bohatšího než je tvůj fotr, se kterým sis nikdy nerozuměla
A pijete z plnejch džbánů
Fitness centra,obchoďáky
přidáno 16.08.2019 - 01:26
Homér
je to studená ostuda osudu


z kapesníků holubi vyletují
No, to by stačilo. Celej život proflákat, to je umění! K zbláznění. Cíga s kapslemi s citrónovou trávou, čoudící Chaiten, bordel v účtech, stotunové kusy ledu řítící se do jezera, ptáci, co se nebojí lidí, řeky, že by se z nich dala točit voda pro kojence. Pohanský klídek.nemá tvář,
Zima zmizí

odemknu, zamknu,
Možná nikdy jindy a jinde,
dospělou i dětskou,
„Oba dva neradi chodí po hlavní,

Nějakej Miloš kouří Ježíšovi pod nos
býci brouka bičují
uvidíme co se stane po sprše
mělo to být terno, záruka míru,

v zemi nejlevnější whiskey
mění se v trosky,
buď jsi to viděl a zažil
stejně se pak ještě zhulily a koupily si
přidáno 16.08.2019 - 00:52
Singularis: Děkuji za zpětnou vazbu. Toto mi vytvořil nástroj Puzzle v sekci hrátky. Proto ta neúplná srozumitelnost. :-)
přidáno 15.08.2019 - 17:11
Dobrý nápad. Opravdu to zní trochu smysluplně. Ale každý den bych něco takového číst nechtěl/a, občas je třeba se vyjadřovat i co nejsrozumitelněji.

Vyjadřovat se tak, aby druzí lidé člověku správně rozuměli, je umění.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Puzzle : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Citáty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming