 02.08.2019 1 1026(5) |
Pamatuju si dobu, než řeka nadobro vyschla
A pamatuju si dobu, kdy na stromech zjara rašily listy
Ale nic z toho už nedokážu vrátit zpět
Sešli jsme z cesty.
V opojení zářivými iluzemi je snadné zapomenout,
že i hvězdy jsou jasné jen z dálky.
A tak zatímco jdeme slepě kupředu,
nedaleko se schyluje k bouři
Jako děti si navzájem zakrýváme zrak
Kupředu, kupředu
Bude to až zoufalství, co nás naučí se ptát?
Až plameny zachvátí vše, na čem kdy záleželo.
Co všechno ještě dokážeme obětovat pro falešný sen?
Jako kdyby tohle bylo to, co jsme vždycky chtěli…
Jako kdyby bylo jen teď…
Jako kdybychom měli alespoň trochu jistoty…
16.08.2019 - 10:07je to dobrý, sice místy není rozumět tomu metalovému zpěvu, ale celkový dojem je dobrý
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sešli jsme z cesty : trvalý odkaz
Následující deník autora : oj?
Předchozí deník autora : no pasa nada
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
