Sešli jsme z cesty

Pamatuju si dobu, než řeka nadobro vyschla
A pamatuju si dobu, kdy na stromech zjara rašily listy
Ale nic z toho už nedokážu vrátit zpět
Sešli jsme z cesty.
V opojení zářivými iluzemi je snadné zapomenout,
že i hvězdy jsou jasné jen z dálky.
A tak zatímco jdeme slepě kupředu,
nedaleko se schyluje k bouři
Jako děti si navzájem zakrýváme zrak
Kupředu, kupředu
Bude to až zoufalství, co nás naučí se ptát?
Až plameny zachvátí vše, na čem kdy záleželo.
Co všechno ještě dokážeme obětovat pro falešný sen?
Jako kdyby tohle bylo to, co jsme vždycky chtěli…
Jako kdyby bylo jen teď…
Jako kdybychom měli alespoň trochu jistoty…