Břinkot a řev a trochu ticha v duši...vykřičený krk a utahané uši...a večer zase chlad a deka ze samoty...a jediná vzhůru broukám si své noty...
přidáno 12.07.2008
komentářů1
čteno1716(11)
Jsi moje melodie večerního rána
a den, ve kterém nezůstávám sama...

Jsi pohlazení, co mi hladí mysl
a hříčka, která jen mě dává smysl...

Jsi radost, co mi dneska svítí v hlavě
štěstí, které blýskává se plavě...

jsi...daleko.
přidáno 13.07.2008 - 14:39
Daleko daleko daleko daleko. Ale vzdálilo se z blízkosti, což? A jestli někdy bylo blízko, není to tak špatné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stýskání... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Š O o k K
Předchozí deník autora : ...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming