Příběh Svobodné kultury tak, jak ho zachytil internet.
30.12.2018 4 753(3) |
Tímto zápiskem navazuji na Achillovy paty licencí Creative Commons, protože jsem objevil/a další, spíše praktické, problémy s negativním dopadem na uživatele obsahu na základě licencí Creative Commons. První takový problém nazvu „eroze licencí“ a uvedu ho na příkladu, který si můžete sami dohledat skrze uvedené odkazy.
Začalo to knihou Lawrence Lessiga „Free Culture“, kterou v USA vydalo nakladatelství The Penguin Press. Digitalizovaný originál je dostupný ke stažení na oficiálních stránkách knihy, kde je dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 1.0 Generic. Nicméně již na straně 7 odkazovaného PDF se dočteme „Copyright © Lawrence Lessig, 2004 All rights reserved“. All rights reserved? Co to může znamenat? A níže se dočteme: „The scanning, uploading, and distribution of this book via the Internet or via other means without the permission of the publisher is illegal and punishable by law.“ Měl tedy autor vůbec svolení nakladatele k tomu, aby obsah knihy dal na internet? Tipuji, že tato situace asi vznikla tak, že Lawrence Lessig původně prostě nechal nakladatele vydat knihu a napsat do tiráže, co nakladatel chtěl, a teprve později se s nakladatelem dohodl na umístění kompletního znění na internet, nicméně varování před umísťováním na internet v knize zůstalo a děsí lidi. (Jednou z možných příčin by mohl být záměr, aby se udělená licence vztahovala jen na elektronickou PDF verzi, ne na verzi tištěnou, to však není možné.)
Tím ale zmatky související s touto knihou nekončí. V letech 2007 až 2010 se knihy na základě veřejné licence ujal tým dobrovolníků a přeložil ji do češtiny. Výsledek tohoto překladu najdeme na webu Root.cz a ve staženém PDF se kupodivu píše, že kniha je šířena pod podmínkami Creative Commons Attribution-NonCommercial 2.0 Generic. To ještě není tak velký rozdíl, ale už tak vyvolává pochybnosti. Platí verze 1.0, nebo verze 2.0? Nebo platí verze 1.0 pro originál a verze 2.0 jen pro vlastní příspěvek překladatelů?
Vyvrcholení se ale tento příběh dočkal na stránce Kýblsoftu. Aleši Jandovi se (podle tam uvedeného tvrzení) dostupné PDF nelíbilo, tak si vyrobil vlastní a poskytnul je na webu ke stažení. To by bylo v pořádku, až na jednu drobnost - „Vše uvolňuji pod public domain - dělejte si s tím co chcete, snad to bude k užitku :-).“ Opravdu? Jak se z „distribution of this book via the Internet [...] is illegal“ stalo „dělejte si s tím co chcete“? Jak může Aleš Janda uvolňovat pod public domain vše, tedy i práci, u které současně přiznává, že jejím hlavním autorem je Lawrence Lessig? Navíc z textu zmizel celý seznam dobrovolníků, kteří text překládali, i odkaz na licenci. Zbyla jen obecná zmínka, že to byli nějací dobrovolníci na wiki.root.cz, kde už o tom ale nejsou žádné zmínky. (Seznam překladatelů lze dohledat v PDF staženém z Root.cz.)
A závěrem ještě dodávám stránku na online knihovně Svita.cz, kde už je dané PDF vesele označeno jako „public domain“ a jako jediný tvůrce je tam uveden Lawrence Lessig. (Ačkoliv na poslední stránce PDF zůstaly i zmínky o překladu a sazbě.)
Tento varovný příběh poukazuje na dvě slabiny použité licence:
1) Některým uživatelům internetu navzdory jejich dobré vůli není srozumitelná možnost licencovat odvozené dílo pod odlišnými podmínkami. (Licence GPL tímto problémem netrpí, protože uživatelé "vědí", že co je jednou pod GPL, bude vždy jen pod GPL a nikdy jinak.)
2) Poskytování licencí veřejným prohlášením je naprosto nespolehlivé, protože poskytovatel za svoje prohlášení nikomu neručí, zatímco uživatel za užití díla zodpovídá.
Za zamyšlení stojí i skutečnost, jak by to vypadalo, kdyby stránky na Root.cz a Kýblsoftu zmizely a zůstala by jen oficiální stránka s licencí CC BY-NC 1.0 a Svita.cz s tvrzením, že dílo je public domain.
Podle toho, co jsem četl/a, se podobné příběhy zřejmě odehrávají ve velké míře na Flickru, kde je poskytnutí veřejné licence k dílu otázkou několika kliknutí. Problém je, že v důsledku toho se řádní uživatelé nemohou spolehnout na tam uvedené údaje a ani díla, u kterých uvedená licence opravdu platí, nepoužívají, jak by mohli.
Začalo to knihou Lawrence Lessiga „Free Culture“, kterou v USA vydalo nakladatelství The Penguin Press. Digitalizovaný originál je dostupný ke stažení na oficiálních stránkách knihy, kde je dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 1.0 Generic. Nicméně již na straně 7 odkazovaného PDF se dočteme „Copyright © Lawrence Lessig, 2004 All rights reserved“. All rights reserved? Co to může znamenat? A níže se dočteme: „The scanning, uploading, and distribution of this book via the Internet or via other means without the permission of the publisher is illegal and punishable by law.“ Měl tedy autor vůbec svolení nakladatele k tomu, aby obsah knihy dal na internet? Tipuji, že tato situace asi vznikla tak, že Lawrence Lessig původně prostě nechal nakladatele vydat knihu a napsat do tiráže, co nakladatel chtěl, a teprve později se s nakladatelem dohodl na umístění kompletního znění na internet, nicméně varování před umísťováním na internet v knize zůstalo a děsí lidi. (Jednou z možných příčin by mohl být záměr, aby se udělená licence vztahovala jen na elektronickou PDF verzi, ne na verzi tištěnou, to však není možné.)
Tím ale zmatky související s touto knihou nekončí. V letech 2007 až 2010 se knihy na základě veřejné licence ujal tým dobrovolníků a přeložil ji do češtiny. Výsledek tohoto překladu najdeme na webu Root.cz a ve staženém PDF se kupodivu píše, že kniha je šířena pod podmínkami Creative Commons Attribution-NonCommercial 2.0 Generic. To ještě není tak velký rozdíl, ale už tak vyvolává pochybnosti. Platí verze 1.0, nebo verze 2.0? Nebo platí verze 1.0 pro originál a verze 2.0 jen pro vlastní příspěvek překladatelů?
Vyvrcholení se ale tento příběh dočkal na stránce Kýblsoftu. Aleši Jandovi se (podle tam uvedeného tvrzení) dostupné PDF nelíbilo, tak si vyrobil vlastní a poskytnul je na webu ke stažení. To by bylo v pořádku, až na jednu drobnost - „Vše uvolňuji pod public domain - dělejte si s tím co chcete, snad to bude k užitku :-).“ Opravdu? Jak se z „distribution of this book via the Internet [...] is illegal“ stalo „dělejte si s tím co chcete“? Jak může Aleš Janda uvolňovat pod public domain vše, tedy i práci, u které současně přiznává, že jejím hlavním autorem je Lawrence Lessig? Navíc z textu zmizel celý seznam dobrovolníků, kteří text překládali, i odkaz na licenci. Zbyla jen obecná zmínka, že to byli nějací dobrovolníci na wiki.root.cz, kde už o tom ale nejsou žádné zmínky. (Seznam překladatelů lze dohledat v PDF staženém z Root.cz.)
A závěrem ještě dodávám stránku na online knihovně Svita.cz, kde už je dané PDF vesele označeno jako „public domain“ a jako jediný tvůrce je tam uveden Lawrence Lessig. (Ačkoliv na poslední stránce PDF zůstaly i zmínky o překladu a sazbě.)
Tento varovný příběh poukazuje na dvě slabiny použité licence:
1) Některým uživatelům internetu navzdory jejich dobré vůli není srozumitelná možnost licencovat odvozené dílo pod odlišnými podmínkami. (Licence GPL tímto problémem netrpí, protože uživatelé "vědí", že co je jednou pod GPL, bude vždy jen pod GPL a nikdy jinak.)
2) Poskytování licencí veřejným prohlášením je naprosto nespolehlivé, protože poskytovatel za svoje prohlášení nikomu neručí, zatímco uživatel za užití díla zodpovídá.
Za zamyšlení stojí i skutečnost, jak by to vypadalo, kdyby stránky na Root.cz a Kýblsoftu zmizely a zůstala by jen oficiální stránka s licencí CC BY-NC 1.0 a Svita.cz s tvrzením, že dílo je public domain.
Podle toho, co jsem četl/a, se podobné příběhy zřejmě odehrávají ve velké míře na Flickru, kde je poskytnutí veřejné licence k dílu otázkou několika kliknutí. Problém je, že v důsledku toho se řádní uživatelé nemohou spolehnout na tam uvedené údaje a ani díla, u kterých uvedená licence opravdu platí, nepoužívají, jak by mohli.
31.12.2018 - 17:39
Severak: Jenže co když pak každému autorovi vyhovuje jiná kombinace? Jak začneš těch CC licencí skládat víc na sebe, pro běžného uživatele (tzn. neprávníka) to začne být nesrozumitelné a nechápe, že musí uvést všechny a k odpovídajícím dílům. (A pak se do toho ještě začne plést uvedení změn.) A když ještě někteří autoři pro svoje části díla nabízejí z licenčních podmínek výjimky (např. Wikipedii stačí jako uvedení autorství URL článku), zatímco jiní takové výjimky nepřipouštějí, je z toho už úplně zmatek.
A to, že mu bylo jedno, co se s tím skriptem stane, je mezi programátory velice běžná záležitost. Myslím, že většina programů vytvořených pro osobní potřebu, končí podobně. Nanejvýš by mu možná vadilo, kdyby někdo ten skript nějak použil bezprostředně proti němu, třeba kdyby ho propustili ze zaměstnání se zdůvodněním, že ten jeho skript jim stačí, takže už ho nepotřebují. (Ale faktem je, že takové věci jsou nepravděpodobné.)
A to, že mu bylo jedno, co se s tím skriptem stane, je mezi programátory velice běžná záležitost. Myslím, že většina programů vytvořených pro osobní potřebu, končí podobně. Nanejvýš by mu možná vadilo, kdyby někdo ten skript nějak použil bezprostředně proti němu, třeba kdyby ho propustili ze zaměstnání se zdůvodněním, že ten jeho skript jim stačí, takže už ho nepotřebují. (Ale faktem je, že takové věci jsou nepravděpodobné.)
31.12.2018 - 17:12
Singularis: proto byla vytvořena skládanka jménem CC licence, aby si každý mohl vybrat kombinaci, která se mu hodí.
Jinak u toho Jandy je vidět ještě jeden zajímavý jev - napsal skript na něco a pak mu už bylo jedno, co se s tím skriptem stane. Doslova "dělejte si s tím co chcete".
Jinak u toho Jandy je vidět ještě jeden zajímavý jev - napsal skript na něco a pak mu už bylo jedno, co se s tím skriptem stane. Doslova "dělejte si s tím co chcete".
31.12.2018 - 14:20
Severak: Tvoji chybu docela chápu a nedivil/a bych se, kdyby podobnou chybu udělali i druzí. Ta formulace u Kýblsoftu je poměrně zavádějící, ale ono také není vůbec snadné to napsat přesně a srozumitelně. Když se copyright-status nějakého díla snažím popsat přesně, je ten popis pro uživatele mých děl, kteří se nezmůžou na víc než čtyřpísmenná slova jako "cool" či "like", zoufale dlouhý a nepraktický.
Dohledávání autorství a licencí přes odkazy je pak také poměrně obtížné, zvlášť když ten dokument prošel několika modifikacemi a přes stránky, které už neexistují. A teď si představ, jak by to vypadalo, kdyby to nebylo jen nedorozumnění, ale někdo by chtěl záměrně Lawrence Lessiga podvést...
Dohledávání autorství a licencí přes odkazy je pak také poměrně obtížné, zvlášť když ten dokument prošel několika modifikacemi a přes stránky, které už neexistují. A teď si představ, jak by to vypadalo, kdyby to nebylo jen nedorozumnění, ale někdo by chtěl záměrně Lawrence Lessiga podvést...
31.12.2018 - 12:21
v tomhle případě je to moje chyba. Při katalogizaci jsem nepochopil, že PD se vztahuje jen na skript, kterým Aleš Janda PDFko vygeneroval. Nebo aspoň tak to chápu teď. Upravil jsem to Svitě a to zatím asi musí stačit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Eroze permisivních licencí Creative Commons : trvalý odkaz
Následující deník autora : Jaký jsem typ fanouška?
Předchozí deník autora : Osudový syzygos (slova a původci)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o DDD :Bylo mi ctí mít Tebe i tvého kamaráda v mém lit. pořadu, hudba stále doznívá. :) Posunuli jste večer o několik levelů výš! Budu se těšit na další setkání s Vámi i Vaši muzikou, která bezpochyby přijdou!