spilberk prochazka

jdu
thoreau rikal ze bych mela
pohyb ti dava porozumeni topografii
vuli vuci prostoru

jdu hledat sve muzy
kazdy krok jedno zaseptani

obloha cista
vecerni slunce
kvetouci stromy
pary

vsak to znas

bydlim tu s basnikem
ktery se kazdy vecer ozira
aby zapomnel
ze je basnikem
ktery se kazdy vecer ozira
nemuze jinak

jeho chrapani mi bere noc

bydlim tu se dvema
co se maji radi
kocka
nadobi
spolecne zakoupena skrin

mam radost
snazim se nezavidet
nelzou si

bydlim tu se sebou
obcas ji vidim v zrcadle
jak tloustne ze strachu
prazdnyma ocima kouka ven
sama se nepohne
nic
nevi
obcas si privede nekoho
koho nemiluje
ani nema rada
aby zapomnela
ze ji nemiluje
ani nema rada

vidim ji koupat se v sebelitosti

venku kvetou stromy
vecerni slunce sviti na brno

dneska to staci

zitra uvidime