přidáno 04.12.2017
komentářů0
čteno878(1)
Nestydím se přiznat, že mi slza skápla
a smutek mi z očí sebral šťastný lesk,
i mne životní past chytila a sklapla,
poraněné ptáče, co se touží vznést...

Mnoha rána slovem srdce protknula mi,
skrývám to, jen veršům svěřuji svůj žal,
uvěřit se bojím na lásku, co zraní,
kéž bych zklamaní to býval nepoznal.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nestydím se přiznat... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Na chvilku jiskřilo se zas...
Předchozí deník autora : Variace na pocit marnosti...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming