přidáno 04.12.2017
komentářů0
čteno873(0)
Zdáš se být rozladěn jak povolená struna,
když oko pytlácké ti padne do oka,
sny v písni ukrývá kytara šestistrunná,
nesměle přiznáváš své touhy prvoka.

Krajinou marných snů o rozloze sta jiter
jdou dívky krásných rtů, co touhou zpité jsou,
ty něžnou záplatu šiješ na snů svých pytel,
ať žijí v klidu dál v světě jak z románů.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Variace na pocit marnosti... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Nestydím se přiznat...
Předchozí deník autora : Těžké je opilčino ráno...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming