a vše je jinak...

„S a l v e“, tak hlásá nápis na chodbě
„A v e!“, tak zdraví Římané
„Sakra!“, tak kde to je!
Kam se má mysl zabředla, do jakých koutů světa jsi utekla?
Fantazie, pošetilost má. Ta si nyní užívá
To je právě Život na koni, teď já jej o milost budu žadonit
Kde jsem byl já Lancelot, když pán temnoty po kopí sáhl
Jak silné zdi, jak dlouho může vydržet Kamelot?

Chodím ulicí, dlaně v kapsách a otazníky snad všude,
Je dnešek mistrovskou zkouškou muže?
Je prohra výhrou a výhra se peklem oplácí?
Je ráno trestem za večer anebo moudřejší je, snad říct jsi měla (chtěla?)
Nevím…

Přání jsem vyslovil a nyní jsem poznal, jakou moc myšlenka má
Ona se zjevila, před časem pohlédla,
ale nic jsem neslyšel... bože jak jsem lidský...

Dnes ráno zemětřesení, hory padly a kříž se hroutil
…vyhrává ten, co se sápe z rozvalin?
Jsem strůjce historie a pero mé soli žádá
já čest hledám, však rána se nehojí
Snad příštího SABATU…