log flagelant

přemíra dojmů přemíra asociací a rapu
přemítám a po těle se v koutě klepu
a mozek mi teče ušima
zahrávat si se silama vyššíma
k vyšinutí částečnému vede

dnes už ze mě žádná perla nevypadne¨
měla bych se přestat snažit a radši
za dne něco zažít
bych mohla potom o tom napsat
nějaká slova
leč nejsem skřivan ani sova
spíše permanentně vyčerpaný holub
holubice míru po dvou pivech
a sousloví co obsahují díru vynech prosím
že prý příliš vysoko nos nosím -

no, jo.

téměř je nevidíš - čekají na poslední noční autobus a oči se jim klíží, a jsou ve svém pomačkaném stavu lemovaném ospalky zipy z rukávů otlačenými na tvářích zvláštně nazí, jako ta stěna bez omítky za nimi. tedy aspoň bych to chtěla říct -ve skutečnosti jsou mnohem méně nakloněni vzletným generalizacím jazyka existenciální prózy - spíš se podobají suchým výtahům diagnostických manuálů. chronický třes v rukou, sípavý astmatický kašel, cirhóza jater. já mezi nimi, patologická sebelítost a závist - tomu opilci co o sobě neví a šťastně se probudí až na konečné, odkud se vydá letní nocí na odysseu k domovu, dvěma mladým ženám s pěstěnými nehty, které jízdu autobusem berou jako dobrodružství, plným sebejistoty, smíchu a městského entuziasmu. řidiči, který aspoň ví, kam jede (na konečnou. ricka. místo ztracené v análech pohraničí. odvrácená strana zažívacího traktu republiky.)
poznatekm dnešního večera je, že neumím psát - a hlavně, recitovat - slam. a jak se nyní ukazuje, s prózou to taky není žádná sláva.

dokončím tedy proto zápis haiku, které tímto pokrytecky za haiku prohlašuji, navzdory svým puristickým kecům)

pohnutím chvějí
se vousy racochejlí
anatolovy

sezónním slovem budiž racochejl.

permafrost mých myšlenek už zvolna taje ale jediné co mě napadá je citát ze ztraceného ráje protože jsem ten typ co po fildě se bude ptát zda s kečupem či s hořčicí ráčí si pán dát ten párek co namísto kašpárka tu servírujem v rohlíku a ďábelku tu taky máme leč žádné tváře známé se k mé mizérii neobrací -

měla jsem čtyři růže magorovy
ale s mými slovy nesvedly květy
zhola nic