Inspirováno tím, co jsem tu v rychlém sledu četl a tak nějak i vlastními probuzenými vzpomínkami...
![]() ![]() ![]() |
Krápníky v srdci místo citu,
den prostý žhavých pohledů,
odešlas, konec lásky ritů,
nebe znám již jen z podhledu.
Proč stále vzhlížím k minulosti
pocitem marnosti ač jat,
prohřívám touhou staré kosti
a vše bych zpátky vrátil rád?
Nevstoupíš zas do stejné řeky!
Kdo řek to, nemiloval snad!,
nerozvášnil jej důlek měkký,
neuměl Lásku dát i brát.
Nepoznal, kterak voní touha,
co zmůže její prstoklad,
a že i něhy chvilka pouhá
ti pocit štěstí může dát!
den prostý žhavých pohledů,
odešlas, konec lásky ritů,
nebe znám již jen z podhledu.
Proč stále vzhlížím k minulosti
pocitem marnosti ač jat,
prohřívám touhou staré kosti
a vše bych zpátky vrátil rád?
Nevstoupíš zas do stejné řeky!
Kdo řek to, nemiloval snad!,
nerozvášnil jej důlek měkký,
neuměl Lásku dát i brát.
Nepoznal, kterak voní touha,
co zmůže její prstoklad,
a že i něhy chvilka pouhá
ti pocit štěstí může dát!
Proč stále vzhlížím k minulosti? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Plíživé smutno...
Předchozí deník autora : Tak už je veta po létu...