Další ptákovinka vděčící za svůj vznik asociacím na rozličné věci, které jsem četl...
![]() ![]() ![]() |
Tak už je veta po létu
a podzim přišel zas,
je konec ptačích kupletů
a jinak voní čas.
Již vlaštovky se houfují,
splín usadil se v nás
dny plískanice slibují
a později i mráz...
I v duši mé se ukryl splín,
jak bojovat s tím mám?
Dám si čaj z rudých jeřabin
a pak si zazpívám...

PrimaDen:
Na melodie komorní
podzim nám písně svoje skládá,
melancholie z nich zas zní
duši, co není již tak mladá...
Na melodie komorní
podzim nám písně svoje skládá,
melancholie z nich zas zní
duši, co není již tak mladá...

Homér: http://www.magazin-legalizace.cz/cs/articles/detail/257-lysohlav
ky-ucinky-myty-a-fakta?rubricId=8
Děkuji, nechci, nejsem tak zkušený houbař, abych se nespletl! Navíc dám přednost vitamínu C a endorfínům před alkaloidy...:-)
ky-ucinky-myty-a-fakta?rubricId=8
Děkuji, nechci, nejsem tak zkušený houbař, abych se nespletl! Navíc dám přednost vitamínu C a endorfínům před alkaloidy...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tak už je veta po létu... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Proč stále vzhlížím k minulosti?
Předchozí deník autora : Jak tenkrát osud něžně si nás hýčká...